Flowers For Whores / Gattaca – split EP

Hardcore je víc než hudba. Tenhle „slogan“ byla asi první věc, která mě projela hlavou, když jsem todle splitko poprvé doposlouchal. Jeho zhmotnění v hudební a textový podobě. Na druhou stranu, vono vzhledem k povaze a zaměření obou zúčastněných kapel bylo tak nějak předem daný, že tohle nebude jen nějaký tuctový plácnutí do vody, ale bude to mít trochu hlubší myšlenku než jen dělání bordelu, že. Ale od začátku.

K oběma kapelám přistupuju s čistym štítem co se týče jejich nahrávek, protože tohle je po hříchu první nahrávka, kterou od nich držim v rukou. Jinak už je tomu s živejma vystoupeníma a přestože Květinky jsem viděl x-krát, náskok maj v tomhle směru zatím Gattaca, který jsem viděl sice jen jednou v Liberci, ale jejich koncert si budu pamatovat ještě hodně dlouho. Už je to ňákej pátek, kdy mě nějaká domácí kapela naživo takhle překvapivě dostala. I právě proto jsem se na tuhle sedmičku hodně těšil, pln očekávání, jestli Gattaca přenese moje nadšení i na asfalt, a jak jim v tomhle směru budou „konkurovat“ protřelejší Flowers. A výsledek je vyrovnanější než bych čekal.

Flowers For Whores se vyhrabali v roce 2005 z popela Kevorkian a Ambrosia a protože je stejně všichni znáte, netřeba nosit dříví do lesa. Určitě je nechci označovat jako metalcore (tam si představuju přeci jen mnohem víc lopat), stačilo by alibisticky napsat metalickej hardcore nebo hardcore metal ? Asi nestačilo. Jejich příspěvek v podobě „Ammiratore“ (jestli správně chápu, v překladu něco jako fanatickej obdivovatel, hm?) se nese pro mě trochu překvapivě spíš než v duchu nějakýho mixu Shai Hulud / Darkest Hour mnohem víc ve stopách kapel z Deathwish Inc., kam by FFW s touhle nahrávkou dobře zapadli. Až dodatečně si všímám v bookletu, že jejich stranu mixoval Kurt Ballou ve svym GodCity studiu, což zřejmě taky nebude úplně náhoda a lze v tom hledat jistou symboliku. První půlka odsejpá, následujou předěly, opakovanej refrén a mezihry v rychlostně volnějším tempu, ale jako celek dobře vyvážený a poskládaný s citem. Text je klasicky v angličtině a jak by mohlo foneticky mást, nejedná se o poctu ani kritiku Anime Torment, ale spíš bych si tady dovolil citovat Ivana z rozhovoru pro hard-core.sk: „Poslední split s Gattaca je hodně nenávistnej. Song na naší straně se jmenuje Ammiratore a má dvě kapitoly. Ta první je o lidech, který jdou přes mrtvoly za pofidérnim cílem a od toho se odvíjí kapitola 2, která je o jednom festivalu, kterej je lež co do prezentace návštěvníkům.“

Gattaca. Srdce buší a adrenalin stoupá … No to trochu přehánim. O jejich personálním propojení s Remek, Marnost, xNidalx, Lakmé a spol, se asi taky netřeba sáhodlouze rozepisovat, za sebou maj navíc splitko s Clamant z Mexika a touhle dobou už je venku i split 12″ s ruskými Axidance (recenze taky bude). V případě Gattaca bych se zas rád vyhnul označení neocrust, todle mi pořád nějak nejde z huby. Je to epický, je to temný, je to špinavý, je to crust, je to emo, do toho použití vícero zpěvů (obě pohlaví, ale hlavní břímě nese ten ženskej), veganský postoje, potřebuje člověk víc? Jestli jsem u FFW naznačoval něco o syrovosti, tady to platí dvojnásob – ostatně, je to dáno už stylem, abych jim zas tolik nepodkuřoval. Text o zvířecích právech není žádným překvapením a úplně kašlu na to, že je klišovitej. Když se kouknu kolem sebe, ani omílat to stokrát dokola pořád nestačí, takže proč ne – jasně a zpříma, není nutný nic obcházet. Navíc, Gattaca si ani nehraje na to, že to není „otřepané“ téma. Hlavně v pomalejší „singalong“ pasáži kurva mrazí v zádech a má to údernost a sílu tě zlomit. Ono vůbec tenhle spolek na mě působí 100% přesvědčivym dojmem, že tady jde o mnohem víc než „jen“ kapelu, o mnohem víc než jen hudbu. Před časem jsem někde četl názor, že Gattaca bude jednou kultem, tak uvidíme, jsem na to zvědavej.

Takže jediná výtka asi je, že od každý kapely jenom po jednom válu (ale vono i nebo právě v tom je někdy právě to kouzlo) … Jinak je zbytečný psát nějaký souhrnný závěry, tohle je zkrátka výborný splitko z obou stran, takže jestli jej eště seženete, neváhat a brát! Vyšlo 300 ks na černém a 200 na bílém skvrnitém vinylu.