P.J. Bonneman – Jeg kendte dem ikke

Woow tak tohle je singl, kterej v české kotlině asi moc lidí nepochopí, neb tohle není ani crust, ani Oi! ani béčková kopie Rancid… Jenže faktem je, že je totálně úžasnej. Týpek mající těhle pár písniček na svědomí, má za sebou hraní v Amdi Petersens Armé, Gorilla Angreb a dalších kapelách nové kodaňské punk vlny, což ve mě samo o sobě vzbudilo lehké očekávání. Ale tohle jsem nečekal, prostě do mě napral totální lo-fi punkovou smršť v pár minutách a se vším všudy. Song za songem jsou pecky, které být z roku 1979, už dávno figurují na legendárních kompilacích Killed By Death. Čistý, občas rozhašený zvuk a lavírovaní mezi punkovým nihilismem a post punkovou melodikou tu sedí jako prdel na škopku. Ze všeho tu čiší pocit, že tohle je muzika chlápka, co ví jak napsat písničku a zároveň si na nic nehraje, nebo možná hraje, ale to je vlastně úplně fuk, protože tyhle 3 písničky mě stejně rozsekávaj na kousky.

Strana A je úžasná, 2 songy, oba postavené na čisté kytaře a zpěvu, za kterej by se nemusel stydět ani totálně vyfetovanej Pete Doherty. Oba naprosto přesně evokují pocit, který často mám, takový malý soundtrack k pocitu, že všechno včetně mě je totálně „fucked up“. Titulní song desky je paradoxně na druhé straně a je to prostě klasický punk, bez kompromisu a jasnou kytarovou melodií o pár akordech. Je to celé někde mezi Wire, Flipper a tím nejranějším od Wipers a Gorilla Angreb a to jsou sakra dobrá přirovnání :). Nemohu soudit texty, neb má dánština dosud nepřekračuje znalosti běžného obyvatele české kotliny, ale co jsem vysondoval je to, že song „Hey Ronni“ je o zpěvákovi z No Hope For The Kids. Další skvělá deska, kterou přinesl tento rok.