Stolen Lives / Rapsöd – split EP

Pozdě, hodně pozdě, já vim. Ale jako avízo na chystanou desku Rapsöd dobrý ne? No dobře no … Tohle splitko je už venku snad půl roku (ouha), ale třeba následující řádky aspoň někomu připomenou, že si jej měl v plánu koupit. Udělej to člověče. Nevyšlo tady letos mnoho TAKHLE dobrejch titulů. Obě kapely jsou u nás už známými a prověřenými pojmy, takže panuje předpoklad, že víme co čekat. Stejně mě to ale usadilo. Obě domácí thrash komanda do vás nasolej neskutečnou smršť.

Rapsöd, vy kluci ušatý, co mi to děláte. Když tohle poslouchám, mám chuť vypít obsah toxický plechovky a po dvojitým říhnutí začít řádit v ulicích. Samozřejmě na bajku (né na zvířecí bajku, ale na TOM bajku). Napadá mě jediný. Tohle je nejlepší matroš co kdy Rapsöd nahráli. Zároveň si ale uvědomuju, že tohle si říkám s každou jejich další nahrávkou. Což ostatně neznamená, že to nemůže bejt pravda, že jo. Tahle kapela zkrátka zraje jak víno a s každým svým titulem (vydaným, ne ligovým) je lepší a lepší, tak to prostě je. Jejich pojetí thrashe zůstává i přes svou nevyčerpatelnou dávku vysolený energie pořád totálně svěží, z mýho pohledu právě proto, že je postaveno skálopevně na punkových základech. Jestli bude tahle vypečená partička pokračovat v nastolenym trendu, a já pevně věřim že bude, na velkou desku chystanou každou chvíli u PHR se klepu jak ratlík. Textově je tato strana splitu odlehčenější než ta protilehlá, což ale není vůbec na škodu, člověk někdy musí sundat nohu z plynu (paradoxnější přirovnání mě v souvislosti s touhle deskou asi napadnout nemohlo) a trochu odfrknout, takže: ride bike or die!

Stolen Lives přitvrzujou. Tam kde jejich jihlavský kolegové kořeněj hardcore punkem, Stolen Lives přisypávaj drolky metalu. Odměnou budiž tedy syrovější, drsnější a neotesanější pojetí. Na letošním Obscene Extreme prej SL předvedli i ve velký konkurenci naprosto smrtící  set, o čemž po poslechu těhle dvou válů nehodlám vůbec pochybovat. Asi bych se měl zas po čase přesvědčit, kolik má bubeník ve skutečnosti rukou, protože to co místama předvádí (refrén druhýho válu) ve mě vzbuzuje obavu, abych nedostal epileptickej záchvat. Přitvrzuje se i v textech, který taky vždy patřily k jejich silnějším stránkám. Na tom se nic nemění a názvy válů mluvěj jasně. Stolen Lives se snažej nezůstat nikterak pozadu a rozhodně se jim to daří, tepanice jako řemen.

Splitko vyšlo za spolupráce několika českých i slovenských labelů. Už tradičně kvalitní obal od Tofu Thrashera je udělanej jako rozevírací „skládanka“ (jejíž pacičky se mi teda při prvním otevření hned podařilo roztrhnout), vnitřní grafika je tvořena letákama na koncerty, kde obě kapely hrály, vnitřňák s textama (vč. překladů do angličtiny) a … vypadává na mě i malej nevinnej ústřížek s omluvou, že středové etikety na desce (která je barvy šedivé) jsou prohozené. No tuzemec by to jistě poznal, pro ostatní nebo obou kapel dosud nedotčené důležitá informace. Tohle je jízda, ze který budete mít hřejivej pocit, rozhodně to berte.