The Junk Food – Rather Go

Tváře, které může posluchač znát z působění v Nežfaleš, Cirguz nebo Bad Taste, případně z vysedávání v pražských putikách, před pár lety spojily síly a zrealizovaly kapelu, o které jsme při nekonečných opileckých debatách nad ránem na Újezdě či v Bubnu plkali celé roky. Junk Food se vynořili v místním punkovém prostředí, aby předváděli přímočarý punk čerpající z ducha muziky, kterou posloucháme. Ostatně která místní DIY punk kapela vydá svůj druhý singl na v punkovém prostředí renomované britské značce.

Rozjezd „So High“ je skvělá svižná skladba s refrénem, který je chytlavý a neučesaný zároveň. Určující tvůrčí estetikou je tu americký punk osmdesátých let se svou divokou energií. Mnou nenáviděné echo na zpěvu částečně degraduje energii, kterou v sobě píseň nese, ale i tak je to hitík, který se poslouchači zavrtá do hlavy. Ostatně to jsem zaregistroval již poměrně dlouho před vydáním této desky, na živých vystoupeních Junk Food. Následující písni chybí k tomu, aby byla hitem, jediné – nějaký chytrý refrénový háček, kterým by si posluchače chytila a zužitkovala tak nesporný potenciál slokového motivu. Ten bazíruje na melancholické náladě a opravdu chytlavém motivu, který jsem sice slyšel tisíckrát, ale stejně mě vždy dostane.

Dvojice písní na druhé straně asi ze všeho nejvíce evokují amerikanizovaný německý punk posledních dvou a půl dekád. Což ostatně odpovídá kulturnímu ukotvení původu kapely ve středoevropském prostoru. V obou hrají prim poctivé špinavě rocknrollové motivy ctící odkaz punku sedmdesátých let a Johnnyho Thunderse, s výrazně afektovaným projevem, v dobrém slova smyslu. Tváří v tvář skladbám na první straně působí o poznání méně chytlavě na první poslech, ale i tak jsou řádnou dávkou punkového rocknrollu. Navíc závěr písně „Rather Go“ je povedenou tečkou za celou čtveřicí písní.

Jirka Kratochvíl má ve svém rejstříku dvě silné zbraně. Tou nejdůležitější je suverénní, hajzlíkovsky ukňučený projev zpěvu. Druhou je pak cit pro jednoduše postavený a zároveň silný kytarový motiv. Obě tyto devizy jsou pak tím, co z této nahrávky a tvorby kapely obecně, dělá autentický punk rock, který tu celá desetiletí chyběl.