Tomorrow´s Hell / March Of The Hordes – split EP

Konečně venku prší a podmínky pro poslouchání tohodle splitka začínaj bejt přijatelný. Nebo se zatáhla obloha a spustil se chcanec díky tomu, že jehla z drážek začala z tohodle asfaltu tahat první hřmění ? I to je možný, protože obsažené čtyři vály maj potenciál zatáhnout oblohu, změnit slunečný srpnový den v otevření brány pekelné a přetvořit svět v post-apo rujny. Rád si po těch hnusnejch horkejch dnech zalezu zas trochu do bahna. Zkrátka a dobře, napsat pár řádků o týhle nahrávce, když venku žhne slunce a užírá vás zaživa (pravda, tohle je společnej jmenovatel) při teplotě 30 plus, to prostě nešlo. Odporuje to fyzikálním zákonům, je to na naprosto opačnejch koncích všech spekter a paralelních vesmírů, voda nahoru nepoteče a Gmork musí navždy sloužit Nicotě. Čekat na temné listopadové večery ale nejde, takže na to vlítnem teď a doufejme, že sychravý průvan skrze dřevěné podlahy a zetlelé rámy oken a dveří nezfoukne plamen svíčky dřív, než se dostaneme na konec.

Opět se snažim vtlouct si do hlavy „nesuď podle obalu, nesuď podle obalu“ … jsem fakt tak povrchní? Beru na vědomí, že je to takhle ztvárněný schválně, beru že většina lidí nemá s tímhle artworkem problém, proti gestapu žádnej dišputát, ale mě osobně se tenhle obal do noty krutě netrefuje. A je mi celkem jedno nakolik je věhlasné jméno autorovo, osobně bych zkrátka tendle vinyl při prohlížení dister projel a ani bych nepřibrzdil. Ale všechno je to jen věcí vkusu a koneckonců, těžko někoho zajímá jestli se ten kterej obal líbí ňákýmu Bukymu žejo, důležitý je, že s nim jsou spokojený kapely. A naopak jednoduchá grafika uvnitř „bookletu“ je vyvedená i z mýho pohledu.

Pokládám jehlu na drážky a veškeré moje rozporuplné pocity jsou rozmetány na padrť nemilosrdnou řežbou. Nesuď podle obalu, moje hlava oddělena od těla chladnou ocelí letí odmrštěna kamsi do kouta a kapelníci se pekelně smějou nad mou doklepávající se korpsou. Členové Mass Genocide Process v sestavě vám solej do chřtánu odkud vítr fouká a že jsou tyhle závany celkem dost slyšet. Třeba na sever! Zpívalo se v jedné staré písni od Priessnitz a tak zde místo nich uslyšíte spíš válcování alá Bombraid a hlavně pak Warcollapse. Ostatně, to s tim severem lze uplatnit na celý tohle splitko. A přestože třeba název válu „Wind of Pain“ dává vzpomenout na stejnojmennou kapelu z Finska (což zřejmě také nebude úplná shoda náhod, že), hlavně kytary mi v tomdle fláku silně evokujou Guided Cradle a jim podobný spolky. Navíc, Tomorrow´s Hell se nebojej ani pustit nohu z plynu a svízt se na vlnách středně-tempých postupů, hlavně zmiňovanej druhej vál stojí sakra za to. Zkrátka a dobře, tahle banda z Otrokovic potěší všechny fanouše scandi crust / hardcore let 90. a ponurý atmošky. V bookletu pak v případě TH najdete i významy textů, to že maj obě kapely texty v angličtině zřejmě netřeba zvlášť zmiňovat.

S March of the Hordes se takhle na přímo setkávám prvně. A svůj název naplňují přesně tak, jak si jej představuju. Skřetí hordy drmlající bojové chorály, které se na vás za jejich válečného tažení valí jako žhavá láva ze stoky nihilismu. Jestli u TH občasně problikla zasviněná zářivka u stropu, u MOTH se ponoříš do temnoty naprosté, takové, která zfoukává i poslední světla pohanských loučí. Druhou stranu otvírá věc, která mě odsekává i zbylé končetiny. Tohle je velkolepá jízda, „Unconquered“ je jedna z nej věcí co jsem za poslední dobu od domácích kapel slyšel, což sice řikám jako někdo kdo není zrovna odborník na severskej death metal, ale jestli se v něm běžně odehrává to co tady, promarnil jsem roky života. Záhrobní, až blackovej zpěv, valivá hradba, špína až v nejposlednějším záhybu kůže, ryzí hrubost a přesto punkovej drajv, kterej tomu dodává totální grády. Když už si myslíš, že tě v tomdle songu nic nepřekvapí, epesní kytarová vyhrávka (hory zavátý sněhem!) v závěru tě položí na lopatky. Druhej song otvírá skřípot, první hrábnutí do strun a dostáváš další ránu otevřenou dlaní přímo na ušáka, kolovrátkovej kovovej zvuk bicích a silná atmosféra dokonává dílo zkázy a prohnívá se ti až do středu mozku. Bombs Of Hades a mix Entombed s At The Gates s punk švihem. Pro mě osobně to znamená, že chystaný split s Fear Of Extinction už se ponese ve znamení těšení se na obě strany.

Deska má dohromady nějakejch cca 15 minut, ale myslim, že obsažená porce hniloby je tak akorát, než vám to začne týct ušima. Tohle rozhodně není pro každýho, ale o to víc to budou milovat skalní. Jestli vás někdo sere přílišnym optimismem a neustálejma blbejma fórkama, narvěte mu tendle split do chřtánu a vono ho to brzo přejde. Limit vyšel v několika barevných variacích.