Avskum – En annan värld är möjlig

Avskum se uplynulé desetiletí nacházeli v dlouhodobém útlumu, proloženém sporadickým koncertem a vydáním kompilátu starých nahrávek. Když pak kapelu opustil spoluzakládající člen Pyri, bylo otázkou, co dál. Netrvalo ale dlouho a kapela se v úsvitu pandemické éry vytasila v novou posilou na bubenické stoličce. První koncert ve stockholmském Cyklopen jsem měl to štěstí vidět a byl příjemně překvapen, zatímco jsem popíjel a klábosil s ex-bubeníkem. Avskum vlila nová posila do žil zjevně novou energii a tvůrčí elán, dík kterému je tu o pár let později první nové album po patnácti letech. Na tom najde posluchač hned sedmnáct písní, ukrytých ve skvělé grafice od Jordana Barlowa a se záplavou žlučovitě navztekaných Gunnarových textů.

Divoký tepot bubnů rozjíždí úvodní píseň Snutarna i huvet a kapela vykládá své lety osvědčené trumfy na stůl. Skvělé a náležitě zběsilé hardcore punkové kytarové motivy a navztekaný křik, mísící naléhavou intenzitu se stoprocentní úrovní vzteku. To, co Avskum definovalo hudebně již před více než čtyřmi dekádami, je stále přítomno, stejně jako anti-pravičácký a anti-buržoazní étos lyriky. Dá se říci, že tak jako pro mnohé z nás, i pro Avskum platí, že čím jsou starší tím jsou nasranější, pokud laskavý čtenář omluví lehce peprnější příměru. Texty zároveň čerpají z osobních prožitků a zkušeností, ať již je to Gunnarova sámská identita nebo mrazivé věnování písně Stormtroopers Of Misogyny Hakanově vzdálené předkyni, kterou roku 1669 upálili jako čarodějnici. Svět textů Avskum je rámován údernými slogany na několika řádcích, tak jak ho kdysi definovali Discharge, o kterých samozřejmě lze mluvit jako o klíčovém inspiračním zdroji zde obsažené tvorby. Nad zbývající šestnáctkou skladeb ční hit Rasstatens Altare, ta posloužila i ke klipu a může třeba zvídavé inspirovat k tomu, aby si načetli něco o temné historii života Sámů ve skandinávských zemích a nelehkém soužitím s vládnoucí majoritou. Píseň, která ovšem v hitovém potenciálu zaostává jen nepatrně, je pak patnáctá Snaran en bit ifran halsen, nabízející opět odzbrojující kytarový motiv s úrovní chytlavosti těch nejvýraznějších pecek z prvních tří kompilací Really Fast.

En annan värld ar möjlig se pro mě stalo jedním z příjemných, a tak trochu nečekaných, překvapení roku. Nečekal jsem, že pánové vyseknou až takovouhle jízdu, jejíž vyznění ještě umocňuje dynamický zvuk zpod Kenkových kouzelných prstů.

Dík okolnostem osudu, exkluzivní evropské distro Skrammel Records je dnes v rukou tuzemské značky Phobia Records, tak doporučuji neváhat. Avskum dost možná stvořili moderní klasiku.