Bitter End – Illusions Of Dominance

Po dlouhý době jsem si při brouzdání hlubokými internetovými vodami vzpomněl, že jsem dlouho nekoukal na stránku labelu, kterej zrovna poslední dobou míjí můj vkus. Avšak zvědavost byla silnější než ego a já zadal těch pár písmen. Hned po chvíli si všímám názvu vyslovujícího jméno kapely, která při prvních tónech zapříčiní menšího zdvihu teploty v oblasti ksichtu a nervní neklid v nohách a rukách. No a tím jménem jsou BITTER END. Takže pro neználky…! V podstatě nic novýho pod sluncem. Žádný krkolomný hovadiny ani pláč nad rozlitým mlíkem. Jenom prachsprostej na kost oholenej Hard Core ve středním tempu, najebanej pekelnejma riffama a přísným frázovaním. Tahle smečka odrostlejch nasranejch zmetků zraje na každý fošně. A od  „Climate of Fear“ přes „Guilty as Charge“ ukazuje jasně v jaký krvi si smočí pěsti a kam až tu svojí káru se šutrama budou tlačit. Tak jako hudba i grafika obalu nový desky je posunutá o kus dál. Temná fotka lágru nad nímž se tetelí vztyčená americká vlajka, není určitě vhodný místo letních radovánek našich dětí. Tenhle obraz naznačuje, že odraz dnešní zkurvený doby je zarytej hluboko v žlučníku i samotnejm synům a dcerám Kapitána Ameriky. V čemž nás samozřejmě utvrzuje i samotnej název desky. Jsem fakt vděčnej za každou kapelu, která si pořád drží svůj ksicht a styl, kterej mám tak rád. A o to víc, že když i po zkoušce v písku času si pustím jejich novou desku, tak nezívám, ale třesu makovicí a obývák je mi na chvíli malej. Není o čem dál moc mluvit. Protože BITTER END jdou do konfrontace tak přímo, že buď to odzíváš nebo si na konci „Illusions of Dominace“ lehneš a odplazíš se jako zbitej, ale spokojenej pes. Nicméně musím vyzdvihnout perfektní a neustále se prolínající melodickou linku napříč všema válama. Každej kus má v sobě dávku jistý melodie. Nenásilný a vkusně vsazený, aniž by pecka ztrácela na síle tvrdosti a intenzitě. Tenhle matroš je příkladná hymna každý správný lopatky. Takže fošnu hurá na gramec a rozcvička může začít.