Burning Steps – Way Out

Burning Steps jsou jedním ze jmen, která potkávám celá léta, občas si je pletu s různými dalšími Burning Něco a zároveň mě jejich nahrávky dosud tak nějak míjely, možná i proto, že jsem si je již před lety zařadil někam do sféry „moderního“ devadesátkového post-emo „punku“. Na mém gramofonu se ovšem roztáčí jejich první LP, které odpoví na to, zda jsem si je zaškatulkoval správně.

Úvodní a zároveň titulní „Way Out“ rozjíždí vpravdě devadesátkový pop-punk/speed metalový rif, evokující záležitosti typu Lag Wagon, Strung Out či počátky Millencolin a celek skvěle jede kupředu, všechno sedí na zadku jak se patří, rytmika je výborná a vše šperkuje výborné rockové kytarové sólo v breaku. Druhá skladba ukazuje tvůrčí rozpolcenost Burning Steps, zpěvák najednou o poznání víc křičí, namísto toho utahaného „jakoby emo“ prozpěvování, a po pravdě jeho křiklounská chraptící poloha mi sedí o poznání více. Opět je tu větší než malé množství metalových vlivů v kytarách aniž by to bylo ku škodě věci. Třetí „Last Train“ je, co se týče kytarového nápadu, hit. Středně tempový punk moderního střihu, zpěv cestuje mezi oběma polohami a závěr gradují vrstvené zpěvy. Čtvrtá „Fuck The Pigs“ prezentuje další tvář kapely – nasraný a výborně provedený hardcore punk v divokém tempu jako by se najednou vyloupl z jiného světa, vše jak má být na minutě a půl. V duchu míchaní a spojování odlišně působících punkových konceptů pak deska jede dál až ke svému závěru.

Osobně nejsem fanoušek devadesátkových roztahaných patetických zpěvavých melodií, které Burning Steps ve velkém používají a které pocitově udělají unylou i seberychlejší a energičtější věc, ale to je věc individuálního vkusu a navíc je to jen jedna z tváří této kapely a desky. V okamžiku, kdy už si říkám, že takhle je to na mě už moc, kapela přitvrdí a okamžitě je to jiná káva, jako třeba v šesté „Need For Speed“. V celkovém kontextu desky se pak ony různé polohy vlastně vhodně doplňují.

Desku uzavírá nápadově výborná svižná „No Way Out“, kde se v podstatě prolínají všechny tak odlišné tváře Burning Steps a parádně ukazuje, že ve svém žánru jsou nadprůměrnou kapelou s nesporným potenciálem, rozhodně daleko přesahující jejich současné postavení.