Cetascean – Crows

Po naprostém stavu apatie, jsem si jednoho krásného dne  začal projíždět poslední vydavatelské počiny Phobia Records a ejhle … tohle je takové, no ty vado, tohle zní nějak moc dobře …. Z mptrojky na mě dýchla těžká HHIG nálada a láska se vařila v kotlech plných jedů té nejvyšší kvality. Bojím se tmy? Přichází chlad … a drsná Kanada nabízí další ze svých jedovatých spolků. Když si vybalíte desku, zjistíte, že tohle není jen přehnutý kartón, nějaký texty, trocha bílé  a jen černo černá barva protkaná nábojáky se spoustou klišé … ano ,ano ono ho tu špetka bude, nebyl by to pankovej orchestr, kdyby se něčím neinspiroval … ale co ten fanzin, ano jsou tu texty, spousta textů a spousta rozjímání, ručně tištěný plakát, a magnetka, je tu taky A v kroužku. Celé tohle ale působí velice osobitě a má to i svůj styl, který se z téhle odnože hardcore punku poněkud vytrácí. Do 10″vinylové placky je vlisováno 5 soundtracků těžkého dne, tvrdé ničivé reality, která vás ždíme jako špinavý hadr na zem. Pomiluj mě hospodine? Neřekl bych!  Mám tendence řvát sprostý slova, křivit hubu, zatínat pěsti a potřásat hlavou na znamení sounáležitosti. Ještě jsem nepadl, ještě né! Hudba je postavená na d-beat hardcore základech, ty gradují v těžké riffy vytvářející až destruktivně agresivní náladu. Tu samozřejmě dotváří i naprosto skvěle nastavený špinavý zvuk aniž by mělo dojít na v posledních létech tak hojně využívaný krystalicky čistý mega bass zvuk pro velké kapely. Samotnou kapitolou je pak samotný zpěv, ve kterém se střídají všichni tři spoluhráči a dotvářejí již tak těžkou atmosféru nelidským řevem. Velice mi to připomíná kapely konce počátku milénia, výrazný mezník  hardcore s kapelama na Prank / GAS records.