DCOI – When History Repeats …
Huh, tak tohle je jízda! A tyhle kluci jsou opravdu hodně nasraný! Název DCOI (původní „Deadly City Oi“, kde „deadly city“ je označení pro kalifornské městečko Davis, odkud kapela pochází, si naštěstí zkrátili na čtyřpísmennou zkratku) už jsem v minulosti zaznamenal, ale to bylo taky asi tak všecko. Původně jsem myslel, že se bude jednat o klasickou chaospunk partičku z US, ale chyba lávky, tohle je hardcore jako kráva!
Hned úvodní pecka „W.S.F.T.R.Y.“ je určitě jedna z nejlepších na albu a jasně naznačuje, že tahle deska bude hodně naštvaná! Zběsilá smršť, afektovaný zpěvy, o který se střídá víc vokálů, který se vzájemně proplétaj, doplňujou, přeřvávaj a zdvojujou – a tohle vždycky výsledek výrazně okoření. 20 válů na 26 minutách. Jednotlivý fláky na sebe v drtivé většině přímo navazujou a prakticky mezi nima nejsou žádný pauzy – a právě tohle přesně symbolizuje a charakterizuje výkon kapely. Žádnej oddech, ani napříč tomu, že album je v těch správnejch momentech rozdrobený „klidnějšíma“ kouskama. Jejich kalifornští předchůdci (a tim myslim i ty punkový) jim ukázali jak na to a tahle „mladá vlna“ se toho chopila se vztekem sobě vlastním. Negative Approach, Born Against, Black Flag, 7 Seconds, Pullout … toho všecho se vám dostane, americkej hardcore okořeněnej o současnej moderní drajf. Řežou to panáčci solidně, asi bych se celkem bál jim pronajmout nahrávací studio, aby mi z něj neudělali kůlničku na dříví. Přes to všechno ale i tady občasně vystrkujou růžky i náznaky melodičtějších partů, ikdyž nějaký poppy nápěvky rozhodně nečekejte, je to zkrátka podaný tak akorát, že si toho všimnete nejspíš jen v několika skladbách. Jedna z nich je např. „Fallen“ a skrze ní se oslím můstkem dostáváme k textům, ve kterých jsou DCOI stejně nesmlouvaví, jako ve svojí muzice. Zde kapela naznačuje, že ani oni příliš nevěří oficiálním mediálním tvrzením ohledně 11. září, ale přiklání se spíš na stranu tzv. (!) konspiračních teorií, což není u US občanů zas tak úplně běžný (alespoň z mých zkušeností, v HC punk subkultuře tomu bude třeba trochu jinak, přeci jen zde mohou být oči otevřenější … byť u kapel jako třeba Defeater, 25 Ta Life, Wisdom In Chains, Agnostic Front, Vandals nebo Bouncing Souls už si asi netřeba nasazovat růžové brýle – viz třeba článek na hard-core.sk, kterej doporučuju přečíst).
Na první dva poslechy mi třetí deska těchto calipunks přišla trochu monotónní a přistihoval jsem se (nebo jí ?), jak si nedokáže udržet mojí pozornost. Ale byl to čiště můj problém, protože po třetím poslechu se to zlomilo a pak si mě šupáci totálně podrobili. Už naprosto chápu, proč zrovna tahle banda Kejklu zaujala, a že se zrovna jim snaží pomoct otevřít dvířka do řady evropskejch domácností, na což tohle album potenciál rozhodně má. Šlape to kurevsky, moc dobrá deska! Vyšlo v nákladu 500 ks, z toho stovka na tmavě modrém vinylu.
1. W.S.F.T.R.Y. 01:22
2. Crows 01:49
3. Toilet Bowl Kickoff 00:50
4. Black Hole 01:53
5. Slogan // Slander 01:23
6. Devastating Accuracy 01:17
7. Beat That Wont End 00:39
8. Hidden Untouchables 01:16
9. The Elite 00:48
10. Machines Will Feed 01:14
11. 1961 - 2011 01:05
12. Fallen 01:13
13. Prayer For The End 01:01
14. Start a Family 01:31
15. Faux Prophet For Profit 00:40
16. Change Is a Myth 00:33
17. Oppressions a Fact 00:48
18. Oppressions a Fact II 01:01
19. Feed a Crook 03:15
20. Not Me 02:16