E!E – s/t

A protože měl pravděpodobně nedávný vinyl „Poslouchej“ (recenze) úspěch, navázal na něj Papagáj docela logicky re-edicí i toho úplně základního, donedávna na vinylu velmi obtížně sehnatelného, stavebního kamene v diskografii příbramských E!E. A vlastně i jednoho z těch porevolučních punkových zářezů u nás, které lze těžko opominout. Navíc když letos – vlastně už loni – uplynulo 30 let od vzniku kapely v roce 1987…

Toto první album vzniklo o pět let později v plzeňském studiu Avik. O schopnosti kapely zaujmout chytlavým popěvkem byla sice už řeč minule, ale E!E to prokazovali již na tomto debutu. I na něm se objevuje pár předělávek zahraničních interpretů (kupodivu taková „Kreten hop“ nemá s Ramones nic společného), mezi nimiž vyčnívá první z pozdějších hitů kapely „Humusák“, v originále dobře známá „Homicide“ od 999. Dnes trochu rozpačitý úvodní dojem umocňuje i fakt, že zde působí o poznání utahaněji než jak si jej vybavuji třeba z koncertů v druhé polovině 90. let – pravda, v tomto směru však věrněji originálu. Pojďme se ale zaměřit na původní tvorbu, z níž některé skladby vrámci českého punkového universa (nebo by bylo vhodnější říct spíš rybníku?) přežily dodnes, oproti tomu pár z nich už dávno zavál čas. Debut E!E si ale neměl ambice na cokoliv hrát, oproti následnému „Poslouchej“ je logicky dřevnější (nemyšleno hanlivě), syrovější, je míň rock´n´rollový, a snad by se i nabízelo říci dobově autentičtější se vším co k tomu patří, ať v pozitivním nebo negativním slova smyslu. To se týče i textů, najdou se zde stále relativně aktuální, naivně úsměvné, ale i zastydlé, infantilní a pitomé. Řekl bych ale, že i ty celkem věrně podávají svědectví doby. Co se naopak k punkové kapele tohoto typu dokonale hodí, je Bořkův frackovitý a spratkovitý zpěv, dodávající výsledku koření neurvalosti.

Vlastně ono i to silně otravné odkašlávání, neustále se opakující mezi jednotlivými skladbami, má svoje dobové poselství v tom smyslu, že kazetové kopie se často šířily bez jakéhokoliv upřesňujícího údaje vyjma názvu interpreta, což se v tomto konkrétním případě promítlo v tom, že nahrávka kolovala mezi lidmi často právě pod názvem „No Smoking“. Nelze si nevybavit, jak i názvy skladeb byly v té době často prostě odvozené jak kohosi napadlo, což nekorespondovalo s jejich názvy reálnými. Kouzlo doby.

Vnitřňák obsahuje koláž dobových fotek a z druhé strany texty, při tom jak si PHR dává záležet s artworkem a obalama je zarážející, že zde není provedena korektura hrubek v textech, ale při jejich smyslu pro detail lze předpokládat, že to nechali úmyslně stejně jak to bylo v původním pressu z roku 1992. Vinyl je pak v čiré průhledné barvě.