Festa Desperato – Psi Vatikánu

Tssss … víčko od lahváče letí ze stolu a na gramci se rozjíždí intro týhle desky, která málem nikdy nevyšla. Pokouším se nějak rozumně rozbalit maxi obal, kterej tě pošle o 20 let zpátky, šestipanelovej rozkládací maxi formát alá obal od Crucifix LP (znáte vůbec tuhle kapelu?). Temná zlá grafika.

První song se mezitím rozjel. Nějak divně. Monotóně ploše. Kurva co je. Konec. Pauza. Druhá stopa. Peklo. Takže takhle to je chlapci. Na začátku ukolíbat, pak zabít. Pěst letí vzhůru a než se naděju, konec první strany. Dobrá tedy. Druhá strana. Začíná moje jízda na kolečkový židli po obýváku. Ještě, že rodina odjela a závěsy jsou zatažený. Třetí vál na straně B. Bombanfall (znáte vůbec tuhle kapelu no.2?). Kurva. Zvedám se ze židle, v ruce lahváče. Mrazení po celým těle. Než se naděješ je konec. Trochu se uklidňuju, přece jenom musím dát dohromady pár písmen, který dávaj smysl a poskládaný do celku musej vypadat jako recenze. Druhej poslech a konečně se začínám věnovat obalu. Po přečtení textů mě přechází moje prvotní optimistické křepčení. Odcizení, beznaděj … Vztek. Válka jako TV show, Psi (z) Vatikánu, život bez cíle. Druhej poslech jde mnohem do hloubky. Už žádnej rohlík přes celej ksicht, ale zatínání pěstí a kývání hlavou do rytmu. Tohle je výpověď o současnosti. Plivanec do ksichtu reality. Nasranost, frustrace a hromada vnitřní agrese převedená do hlukového formátu. Poslouchej.

Zvuk celý nahrávky je luxusní. Temná d-beat / metal hradba s kvílivejma sólama s nekompromisní stěnou bicích v pozadí. Nahráno v Hellsoundu (jak jinak) v roce 2009 s Tomem z Risposty místo Vápna (měl zrovna dlouhou dovolenou…). Zmixováno na podzim roku 2010. Kapela znovu žije, znovu hraje a rozsekává. Běžte na ně a přesvědčte se sami.