Gomora – Poslední jízda

Malé bezvýznamné plus za výběr studia (mo(u)dří vědí).  Jo a taky tuhle recenzi pojmu na moje zvyky dost netradičně. Pěkně tu Gomoru rozeberu vál po válu. Muhehe …

První vál Civilizace je spojenej s na kytaru vyhraným intrem, který se rozjede do klasickýho crust coru ovlivněnýho švédskou školou. Celkem kvalitní ústřední melodie či spíš vyhrávka na kytaru má bezesporu taky svoje kvality. Žádná brutální rychlost, ale pěkně střednětempej výsyp s občasnejma vejletama až od stenchcoru. Ve stejným duchu navazuje a pokračuje i druhej vál Yperit, kde už se ale v refrénu začínám malinko ošívat, prestože muzika v pohodě, šlape to. Takže k jádru pudla … čas od času narazim na zajímavou věc, kdy v kapele působící slavík (čau Havrane!) má potřebu střídat několik poloh řevu, když (v tomhle případě) ta vyšší poloha (jako jekot, ok?) tahá uplně za uši a pokaždý, když se to spustí nadskočím skoro ze židle a  okamžitě odvedu pozornost od nahrávky a kolikrát se stane, že to i automaticky vypnu. Gomoru samozřejmě nevypínám. Jedeme dál. Produkt viru. Třetí vál. Uvodní punkovicová pasáž, nezbytnej startovní výkřik a hodně vlezlá kytarová vyhrávka (ta mě baví!). Takovej odpočinkovej téměř d-beat (crustbeat) vál. Hrdelní řev ok, jekot ne ok. Štyrka. Otec Smyth má slušnej tah na branku a pro mě osobně má sílu stát se nejoblíbenějším válem celýho alba. Tentokrát crust smíchanej s total old school death metal kytarou. Včeličky lítaj, fanoušci Dismember rozpouštěj culíky. Dobře vy! Potopě kraluje basa a to doslova. Vybrnkávaná pasáž vám bude zaručeně zvonit v uších až do konce alba. Jinak střední tempo, dalo by se říct klasickej gomoráckej vál. Šestým zásekem je Pijavice. A druhej favorit na nej song nahrávky. Text o politicích aka prasatech. A řev .. asi ne Havran. To musim teprve vyslídit. Ale ta změna mě baví. Fmps. Smrt šoubyznysovejm hvězdičkám. Hudbu a text složila – Gomora.  A tak si tak v klidu poslouchám a zjišťuju, že mi Bažina i Alkoiluze málem utekly a já si toho ani nevšimnul.  V těhle dvou válech mě zřejmě nic nezaujalo jak v kladným tak ani v tom negativním duchu. Takže za mě ok. Neodešel jsem pryč z místnosti. To se počítá. A jsme u předposledního songu Poslední jízdy – Napadrť.  Osobní výpověď crusterova. Máme to holt na tom světě těžký. Pořád někdo něco chce. Crust! Poslední opus jež zove se Závislost. Špatná vlastnost je to dost. Opět takovej jako výlet do duše lidstva. Jsme to ale chamtivci a zlouni, že ano. Na mě je to moc filozofický, ale hudebně ok, takovej vejlet do emo crustovejch vod. Hrubější verze Fall Of Efrafa z prvních nahrávek.  Nebo Madame Germen či Ekkaia. Překvapivá koncovka. No tak hlavně, že to není branka ve vlastní síti. Zamáčknu slzu a pouštím znova. Cože? I když má Poslední jízda mouchy, docela mě to baví. A za ten jekot si to stejně ještě vyžeru …

PS: Psáno před rozjetím zajímavé diskuze na czechcore.cz 😀 😀