Hazarder – Against His-Story, Against Leviathan!

To je mi ale žánrový veletoč v podání tuzemského Insane Society Records. Kdo by řekl, že Barvák jednou vydá čistě stoner / sludge kapelu, že ano. Taky čumim jak puk. Nejen na tu změnu stylu, ale hlavně na kvalitu nahrávky. Kdo by čekal, že se v Chorvatsku z ničeho nic (ok, tak dejme tomu, že old school sludge / stoner fans maj větší přehled a tuhle kapelu maj v zaměřováčku již delší dobu …) vyloupne takhle kvalitní kapela, která svým debutním počinem natrhne flanelky všem už zaběhlejm spolkům výše zmiňovaného stylu.

Celá nahrávka má lehce přes 40 minut a zaručuju vám, že vás bude bavit od první do poslední sekundy. Zvuk, produkce, rify, těžkotonážnost a zpěv, kterej není afektovanej nebo hipstersky úchylnej, tak jak je to v posledních pár letech ve stoner / sludge scéně nechutným zvykem. Konečně řevozpěv, kterej se táhne jak sopl až z paty. V takhle hnusný podzimní (zimní) dny, kdy denní světlo spíš vypadá, jako nekončící soumrak je přesně tahle nahrávka ta pravá, která vás dorazí na úplný dno, kdy nebudete mít chuť ani náladu vystrčit nos z pod peřiny. Doporučuju udělat si pořádný zásoby hulení a chlastu a dělat velice pomalé pohyby, aby se tělo a mozek neměly možnost  a čas nějak výraznějc aktivovat. Dusit tu negaci a deprese pěkně hezky v sobě. Prostě si jen tak užívat. Protože například nejvíc geniální vál na tomhle albu má devět minut a jmenuje se dost příznačně Scorpiopium. Omamnej dopad to má na mě i teď, když sedim v práci a do sluchátek a do uší se mi zarejvá monotonní riff, takže si kolega odnaproti musí myslet, že jsem asi fakt celkem dost sklepanej.  Jo a abych to tak nějak shrnul a k něčemu přirovnal. Nebudeme troškařit, takže co třeba takový Sleep nebo High On Fire smíchaný s pomalejma pasážema Motörhead? Zpěvákův styl občas připomíná takový to Amebix huhlání, kdy žádný slovo z textu nevysloví tak nějak úplně naplno a celý … a vlastně některý momenty na tomhle albu jsou i Amebix trochu podobný (odtud vítr vane Barváku?).

Pár sludge / stoner kapel jsem už slyšel, takže věřte tomu, že debutní album Hazarder je vážně dobrý a dejte mu šanci. Navíc má hezkej obal, kterej sice svádí k tomu, že sovy nejsou tím, čím se zdají být, ale fakt je ten, že se u něj taky na hezkejch pár dlouhejch sekund zastavíte.