I Walk The Line – Black Wave Rising!

Typ: LP
Rok vydání: 2009
Label: Boss Tuneage
Délka: 33:40
Autor: Martin Suicide
Hodnocení:
Odkaz: LINK

I Walk The Line jsou jedna z kapel, ke které jsem od prvního momentu přistupoval se značným odstupem. Název odkazující na píseň Johnnyho Cashe, navíc použit v době boomu zájmu o tuhle persónu, jejímuž posmrtnému kultu jsem nějak nepropadl. Kladné články na czechcore, což je pro mne v 80 procentech záruka něčeho, co se mi zaručeně nebude líbit. Personální propojení s Manifesto Jukebox, ze kterých jsem nikdy moc nebláznil… v podstatě celkem vražedná kombinace záporů, navíc po pravdě, pokud bych tuhle desku nedostal na recenzi, ani bych se nepokusil tento pohled změnit.

Deska se rozjíždí částečně ve stylu, který jsem čekal… Středně tempový punk/emo ala Manifesto Jukebox / Hot Water Music / Hüsker Dü v podstatně chytlavějším provedení a výrazněji moderním „skandinávským retro“ zvukem. Úvodní riff je sakra dobrý, takže příjemně překvapen jedu dál. Nicméně zásadní zlom desky pro mě přichází třetím songem „Black Wave“, v ten moment kapela přepne na super garáž rockovou záležitost se vším všudy. Zmiňovaná třetí píseň je nutno říci až nehorázná vykrádačka The Caesars, jejichž písničku „Kick You Out“ zná mimoděk asi každý, kdo občas koukal na reklamu na nějaký Renault před pár lety :)))). To je ale fuk, protože I WALK THE LINE tahle poloha sluší asi nejvíc a osobně na The Caesars totálně ulítávám. Následující „Demonic Verses“ je další pecka, garáž rock s punk back-up vokály. Aranže občas zpestřené výraznou klávesovou linkou odkazují na dnes trochu pozapomenuté a skvělé Murder City Devils. Právě klávesy nahrávce dávají občas lehce post punkový šmak, což rozhodně není špatná třešínka na dortu této nahrávky a deska prostě jede.

S blížícím se koncem pánové občas trošku zvolní a v ten moment se stávají lehce monotónní, ale vlastně mnohem méně než bych čekal… desky Manifesto Jukebox jsem měl vždy problém doposlouchat do konce, ale tohle je pro mé uši jiná káva. Navíc tuhle desku uzavírá skvělá punková vypalovačka „Just a Number“ s refrénem, kterej chytne a nepustí 🙂

Podtrženo, sečteno.. deska, od které jsem nečekal nic, se stala totálním překvápkem poslední doby a myslím, že každej, kdo má rád dobrej rokec, si ji užije. Jsem zvědav, jak to tihle kluci prodaj na pódiu :).

 

Tracklist:

01. Troubled Seeker 02:44

02. Stigmatized 02:42

03. Black Wave 03:56

04. Demonic Verses 03:25

05. Paradise 03:25

06. The Metro 02:52

07. Words Like Knives 03:02

08. Way Back Home 03:18

09. Fire Be My Guide 03:46

10. Monster 03:01

11. Just a Number 01:46