Innoxia Corpora – Je stále těžší otočit prst sám proti sobě
Ano, ano a ano … Vím je to jedovatý, je to z Rožnova, je to jedna z těch málo respektovaných kapel u nás. Ale … když se mě žena doma při poslechu nové desky Innoxia Corpora zeptá, jestli to mám nový Tři Sestry nebo jestli to nejsou nový Wohnouti … tak mě na týhle otázce něco zaujme nebo spíš trkne …
Samozřejmě jsou Innoxia Corpora stále v textech tak jedovatí a tak ironičtí, jak si je pamatujeme z jejich poslední desky „K čertu …“ a předchozích nahrávek. A pořád to pro mě bude zážitek zajít na ně někam naživo a vychutnat si je v tváří v tvář. Určitě se tahle deska zařadí mezi top deset nahrávek v punk scéně pro rok 2010. A většina lidí tuhle recenzi odsoudí. Nemůžu si pořád pomoct. Ten zvuk je tak vyšperkovanej a tak čistej a možná je tam i malinko cejtit stylový vyměknutí od špinavýho punk rocku do rockovějších vod, že se člověk netknutej touhle kapelou fakt musí na chvilku zamyslet, jestli to náhodou není něco z mainstreamu (uvozovky si doplň sám).
Já nevím jestli je to dobře nebo špatně. Soudě podle pozitivních reakcí a všeobecného nadšení budu zřejmě černá ovce. Prostě mi tohle nový album nesedlo. A vážně jsem ho neposlouchal jenom jednou a na půl ucha …
Zvuk, obal, texty, provedení = nadstandardní práce. Já osobně budu ale stále preferovat starší, zvukově špinavější tvorbu.
1. Necro
2. Kazajka
3. A koho to sere
4. Nezapírám
5. Strážná věž
6. Pavučiny
7. Áda
8. Noviny
9. Předtucha
10. Start - cíl