Parasight – Munden Fuld Af Logn, Lommen Fuld Af Profit

Typ: LP
Rok vydání: 2014
Label: Phobia Records
Délka: 21:00
Autor: Martin Suicide
Hodnocení:
Odkaz: LINK
Na jakémsi webu jsem před pár dny v komentářích zaregistroval příspěvek znějící asi takhle: „Phobia vydává nějakou crustovou desku každej tejden, koho to jako ještě zajímá … “. LP Dánů Parasight je jedním z výsledků Mirkovy vydavatelské hyperaktivity a po pravdě, za prvé tohle není „crust“ , stejně jako značné procento dalších aktuálních počinů Phobia, a za druhé, ať tomu říkáme jakkoliv, je to kurva dobrá deska. Asi nebudu rozvíjet litanie na svou stupňující se alergii vůči škatulce Crust, která je připodobnitelná k Poffenovým zježeným chlupům, když vidí nápis crust v popisu své kapely, a raději půjdu na věc.
Parasight mě posadili na prdel od prvního tónu téhle desky a to, co naznačili na debutním EP, tu jen potvrzují. Skvělý motorheadovsky rockový hardcore punk, poháněný šlapajícím d-beatem a zvukově stavící na lehce metalovém a především čistém soundu. Ten kapele sedí jako vyšitý a nechává vyniknout jak energii tak i melodice, která je tu celkem výrazně akcentována nejednou vyhrávkou, zpestřující nosné a bez diskuze výrazné rify. Je to muzika, kterou i po prosetí spoustou sít hudebního vývoje posledních tří dekád, stále ovládají nepřeslechnutelné archetypální vzory MotorHead / Discharge. Na těch se tu ovšem staví za použití mnohem modernějších prostředků a spojitost s především švédskou hudební líhní je nepominutelná. Takže pokud vás baví pozdní Disfear či jejich ne zas tak provaření krajané To What End, tohle by mohlo být přesně pro vás. Rozjezd desky v podobě písní Knyt Din Naeve, Ned Pa Knae a Oprab je impozantní a obě výrazně profitují z melodické senzitivity kytar, která šperkuje jinak nasraný a rychlý celek.
Mít vydavatelství, tak přesně takovéto desky chci vydávat. Pro mě zatím jedna z nejlepších nahrávek, vydaných v letošním roce.

Na jakémsi webu jsem před pár dny v komentářích zaregistroval příspěvek znějící asi takhle: „Phobia vydává nějakou crustovou desku každej tejden, koho to jako ještě zajímá … “. LP Dánů Parasight je jedním z výsledků Mirkovy vydavatelské hyperaktivity a po pravdě, za prvé tohle není „crust“ , stejně jako značné procento dalších aktuálních počinů Phobia, a za druhé, ať tomu říkáme jakkoliv, je to kurva dobrá deska. Asi nebudu rozvíjet litanie na svou stupňující se alergii vůči škatulce Crust, která je připodobnitelná k Poffenovým zježeným chlupům, když vidí nápis crust v popisu své kapely, a raději půjdu na věc.

Parasight mě posadili na prdel od prvního tónu téhle desky a to, co naznačili na debutním EP, tu jen potvrzují. Skvělý motorheadovsky rockový hardcore punk, poháněný šlapajícím d-beatem a zvukově stavící na lehce metalovém a především čistém soundu. Ten kapele sedí jako vyšitý a nechává vyniknout jak energii tak i melodice, která je tu celkem výrazně akcentována nejednou vyhrávkou, zpestřující nosné a bez diskuze výrazné rify. Je to muzika, kterou i po prosetí spoustou sít hudebního vývoje posledních tří dekád, stále ovládají nepřeslechnutelné archetypální vzory MotorHead / Discharge. Na těch se tu ovšem staví za použití mnohem modernějších prostředků a spojitost s především švédskou hudební líhní je nepominutelná. Takže pokud vás baví pozdní Disfear či jejich ne zas tak provaření krajané To What End, tohle by mohlo být přesně pro vás. Rozjezd desky v podobě písní Knyt Din Naeve, Ned Pa Knae a Oprab je impozantní a obě výrazně profitují z melodické senzitivity kytar, která šperkuje jinak nasraný a rychlý celek.

Mít vydavatelství, tak přesně takovéto desky chci vydávat. Pro mě zatím jedna z nejlepších nahrávek, vydaných v letošním roce.

Tracklist:

1. Knyt Din Naeve

2. Ned Pa Knae

3. Oprab

4. Blodtud

5. Jagt Det

6. Afmagt

7. Intet Hab

Intet Liv

8. Ned I Stovet

9. Lagt For Had