Restarts – Slumworld

Sakra, dal bych obě ruce do ohně, že to už musí bejt víc než 9 let, co tahle nahrávka prvně spatřila světlo světa. No, měl bych solidní popáleniny. Už není nějakým překvapením, že české labely chrlí repressy vyprodaných desek zahraničních kapel, většinou s docela zvučnými jmény. V případě PHR to určitě není na úkor domácí produkce, takže proč ne. Obzvlášť když se jedná o jednu z nejlepších punkových nahrávek minulé dekády! Mimochodem, nevyšel původní LP press u Malárie? Kruh se nám teď příznačně uzavírá …

Psát v roce 2011 recenzi na tuhle snad až kultovní desku, která původně vyšla v roce 2002, je tak nějak nošením dříví do lesa, ale masáž musí bejt, víme? 🙂 „Slumworld“ je sice debutovým albem Restarts, ale pro ty, kdo již dříve byli s touhle partou z Londýna seznámeni prostřednictvím předchozích sedmipalců a splitek, zas nebyla jeho „hitovost“ takovým překvapením. Ostatně, jeho obsah tvoří vály z épéček „Legacy of Bigotry“ (1998) a „Your World“ (1999). Kromě nich se zde objevují ještě dvě předělávky: tou první je „Big Rock Candy Mountain“, což je klasickej americkej song, kterej nahrál Harry McClintock už v roce 1928! Zazněl i ve filmech „Ironweed“ (1987) a „Bratříčku, kde jsi?“ (2000). Ke škodě věci ani v jednom případě ne ve verzi od Restarts haha, v té by jej starej Ánry snad ani nepoznal (v „Ironweed“ jej ale nazpíval Tom Waits!). Vyhrocenou (čti „bojovou“) atmosféru desky pak v samotném závěru odlehčuje cover ABBA válu „Does Your Mother Know“.

Ale zpátky ke tvorbě Restarts. Punk ostrej jako břitva, agresivní a chytlavej zároveň. Břitkej a syrovej. Řezavej zvuk kytary, basa v některejch válech vohulená naplno ještě zdůrazňuje svojí rozmanitou linku a rozhodně nezaniká, naopak. Jednou z nejúčinějších zbraní Restarts jsou pak zpěvy, na kterých se podílí všichni členové kapely (obzvlášť Kieranův krysák vládne!), a které se vzájemně prolínaj, doplňujou a zdvojujou. Skvělá práce. Občas ale vystrčej růžky i melodičtější party a zde jsou zasazeny na ta správná místa. Restarts jsou bez debat nejvíc ovlivněni starou britskou školou a v jejich tvorbě se to znatelně odráží, nicméně zhruba kolem půlky alba nejde popřít ani ovlivnění US chaospunkem (vály jako „Terrorbreed, „Humane“ a koneckonců i „Screaming City“). Další devízou je fakt, že tahle deska šlape od začátku do konce, zapomeňte na to, že by druhá strana byla slabší než první (což se stává dost kapelám). Jinými slovy, hitama se to tady jen hemží, nejde jmenovat třeba tři nejlepší.

Obal ke „Slumworld“ sice vybočuje z řady jejich ostatních titulů co se grafiky týče (má ho na svědomí kytarista Mik), ale provedení je bravurní, včetně vnitřní kapsy – na mazlení ideální. Limitovaná edice navíc vyšla ve dvou barevných provedeních, a to žíhaná červeno-černá a čirá-bílá. Můžu říct jen povedená práce hoši, na takovýhle desky by se zapomínat nemělo! A já si jen oživil vzpomínky na to, proč jsem před lety nosil nášivku Restarts. Tohle album totiž zatraceně šlape!