Selkäsauna – Pyromaani…

Finský hardcore se špetkou švédského šmrncu – to jsou Selkäsauna. Relativně nové a nepříliš medializované jméno, které jsem objevil dík skvělé kompilační sérii „Dimmorna Skingras“ (recenze). „Pyromaani…“ je jejich první deskou, vydanou ve vlastní režii, na které posluchač nalezne třináctku svižných a nekompromisních kompozic.

Od prvních tónů se rozjede smršť hardcore punku skandinávského střihu, striktně čerpajícího z osmdesátých let. Rychlá tempa bubnů pohánějí punkové rify odvozené z prapočátků amerického hardcore a britského 82 punku, doplněné o naprosto specifickou intonaci zpěvu ve finštině a profiltrované skrze nezaměnitelnou atmosféru severského rocku. Trik, který efektně funguje již od raných dnů tamního hardcore, kdy záležitosti jako Terveet Kädet, Lama nebo Rattus okouzlily svět podzemního punku. Výsledek pak zní jako na rané nahrávky Totalitär naroubovaný zpěv starých Kaaos nebo Riistetyt. Přímočaře chytlavé motivy ve spojení s navztekaným zpěvem a rychlou rytmikou tu působí jako explozivní koktejl, který si dokáže člověka okamžitě podmanit. Jsem vlastně překvapen, že kolem jména Selkäsauna není větší humbuk, protože tahle deska nakopává zadek spoustě dnes nesrovnatelně více skloňovaným jménům. Většinová stopáž skladeb je mezi minutou a dvěma, což je pro danou podobu punku vpravdě ideální, a dík tomu celá deska ani na moment nesklouzne k nudě. Písně jako „Selvinpäin“, „En Tunne Kipua“ nebo „7 Päivät“ mají navíc svou přirozenou chytlavostí potenciál stát se stylovou klasikou.

Posluchači, kterým učaroval klasický finský a švédský hardcore, by Selkäsauna rozhodně neměli přehlédnout.