Telefon – Smysl malých činů

Typ: LP
Rok vydání: 2011
Label: Papagájův Hlasatel Records
Délka: ?
Autor: phobia79
Hodnocení:
Odkaz: LINK

Musím se přiznat, že jsem Telefonem netknutá neposkvrněná osoba. Za což sklízím hektary výsměchu a opovržení. Ale je to tak. Háková panenka mě minula asi jako se kulky vyhejbaj Rambovi na stříbrným plátně. Možná to mám doma někde nahraný na kazetě, ale bez mučení se přiznám, že jsem to poslouchal maximálně dvakrát nebo třikrát. Ale vzato kol a kolem je to možná dobře ne? Že mě to moc nelízlo …

Jehla položena. A po tom co už všude recenze vyšly se mi v obličeji usadil jemně dementní výraz, protože takhle prázdnou palici jsem už dlouho neměl. Normálně jsem nervózní neb jak Ctib kdesi poznamenal, budu psát recenzi na kontroverzní kapelu. Věc první: Muzika samotná. Ale jo baví mě to. Sice až na druhej, třetí poslech, ale šlape to a dokonce se mi stalo, že jsem bezmyšlenkovitě desku otáčel asi dvakrát nebo třikrát za sebou, protože tam ta chuť k poslechu pořád byla (po tom co jsem první den a po prvním otočení známejm prohlašoval, že mám pocit, že to dopadne jako můj vztah s poslední deskou Innoxia Corpora). Bicí krásně vytažený. Kytary jedovatý jak se na Rožnov a okolí sluší a patří. Ze začátku mi vadila Ctibova intonace. Po tunách metalu, crustu atp. přece jenom nejsem tolik zvyklej na srozumitelnou češtinu navíc s takhle celkem dost vysoko položeným hlasem. Jak řikám, jde o zvyk. A zvyk je železná košile, víme? Pokud bych měl styl, kterej Telefon hraje něčemu trochu připodobnit, tak nejspíš budu kopírovat to co už někde někdo řekl / napsal. Má to hodně zvukově společného například s nahrávkama Complicite Candide (kytara) a rozhodně poznáte, že se částečně nahrávalo ve studiu Moc Plevele (Vrah / Rožnov). Osobitá záležitost. Stylově je to punk šmrnclej hodně do starejch americkejch hardcore kapel z let 80. (MDC, Black Flag, Dead Kennedys) a velkou inspirací určitě byl i starý polský punk (Dezerter atp.). Věc druhá: Texty. Nerozplývám se blahem po prvním přečtení (ba ani po druhém). Jako správnej neandrtálec mi totiž dělá problémy překonat tu intelektuální mlhu, kterou mám před očima, když si texty čtu a snažím se jim přijít na kloub. Jsem střevo. A rozhodně tady není řeč o tom básnickém. Na mě se musí polopaticky. Válka = špatná věc. Práce = možná ještě špatnější. A tak podobně. I když by jste mě mučili možná ještě teď o pár textech pochybuju a nevím vo čem to jako je. Ale já si pak přečtu pár chytrejch keců na těch internetech a hned se přidám k zástupu mudrlantů. V tomhle bych se o sebe nebál. Přece nebudu pořád za joudu, kterýmu by to mohlo vyvolávat víc otazníků než se sluší a patří na člena uvědomělého čehosi…. Jenom si řikám, že možná tímhle potěším trochu kapelu samotnou. Že jejich deska u někoho vyvolává něco jako otázky a nutí ho přemýšlet. A to se mi u hudebního díla už dlouho nestalo … I za to asi díky! Přeju týhle desce, aby vyvolávala otázky a nutila přemejšlet co nejvíc lidí. Určitě se totiž opět jedná o významný zářez do české punkové (hardcorové) historie. Bez pochyby.

PS: A docela dost se těším na jejich kolínský koncert, protože mám takový mrazení, že by mě tohle mohlo malinko nakopat jinak můj celkem dost línej zadek.

PS2: Díky debilní infekci v uchu jsem nakonec v Kolíně nebyl. Škoda, možná příště.

Tracklist:

1. Kostel

2. Epocha Kalašnikova

3. Sníh

4. A to je celý

5. Monika

6. Nic nelidského

7. Dřít

8. Noc

9. Malej blbej

10. Bývá nám ticho ...

11. Rakve vši a krysí hejna

12. Bdít

13. Otroci okolností

14. Červ na háčku

15. Zprávy mizerný

16. Žvást věr