Telex – Řeznickej krám

Bingo! Opětovná trefa do černýho aneb další majstrštyk z dílny Papagájova Hlasatele, který nám přináší nesmrtelnou klasiku československého punk / hardcore, po nekonečných letech tajného snění na vytouženém nosiči, který si tenhle kousek zaslouží. První demo jihočeské punkové brigády, původně vydané v roce 1989, vychází nyní na vinylu. „Hudba pro závadovou mládež, vyznávající neoficiální kulturu“, řeklo by se tenkrát. Nyní v době, kdy se „punk“ v jistých kruzích intimně objímá s mainstreamem, jsou propagovány korporace a státní podniky fungující jako sponzoři, a trička s potiskama punkových kapel se třpití ve výlohách nóbl butiků, to zní jako z jiného světa. My dostáváme tuhle ryzí jízdu z domácí kuchyně, která stále, nostalgicky, hladí po duši.

Telex je bezesporu neodpáratelnou legendou, jejíž historie je sice v našich kruzích všeobecně známá, nicméně si ji zde neškodí alespoň v nejužší stručnosti připomenout. Vznik kapely se datuje do roku 1984, kdy byla založena ve Strakonicích pod názvem Novodur, a podle všeho se jednalo o první punkrock v jižních Čechách. Hráli převážně na zábavách po českých vesnicích (ono taky nebylo kde jinde) a to hlavně předělávky britských kapel (namátkou The Exploited, Partisans, Business, Chaos UK, Abrasive Wheels, GBH, The Clash, Sex Pistols, The Damned) opatřené vlastními českými texty. Ze začátku se jim kupodivu dařilo prosmíkat mezi hledáčky a oprátkami tehdejšího režimu, leč stopku jim vystavil zásah SNB na koncertě ve Volenicích na jaře 1986. Už tehdy se na tento koncert sjelo přes 500 návštěvníků z celého Československa, nicméně Novodur nestihl ani začít hrát. Přes krátkou existenci náhradního názvu Armavir se o něco později formuje jméno Telex, údajně vybrané ve spolupráci s pracovníky tehdejšího odboru kultury. A zde se dostáváme k jedinému oficiálnímu demáči „Řeznickej krám“, vydanému jak jinak než na kazetách, těsně před revolucí.

Na tuto LP verzi se vzhledem ke kapacitě vinylu nevešel ve své kompletní délce (pokud správně počítám, vyřazeno muselo být nějakých osm písní), nicméně nejen, že drtivá většina se na finální verzi dostala, ale ta obsahuje vlastně i většinu těch největších hitů Telexu, které za ty roky zlidověly a staly se nesmrtelnými. Jednotlivé písně jsou stejně jako v případě originálu protkány různými předěly, úryvky z rádií, tehdejšími popovými hity, reklamami a vůbec takovou tou omáčkou, která nejednomu pamětníkovi tehdejších časů dnes dozajista vykouzlí úsměv na tváři. Nahrávka se pyšní – v tom nejlepším smyslu slova – primitivní přímočarostí, syrovým zvukem doprovázeným kromě Boušova „už-toho-mám-dost“ zpěvu také tuta-tuta rytmem bicích, a je jednou z nejfrontálnějších punkových nahrávek, které u nás kdy vznikly. Zastoupení občasných muzikantských přehmatů a ke konci mírná nevyrovnanost zvuku (ale nic extrémního, navíc se jedná o remaster, takže zvuk má lepší než kdy jindy, tedy včetně kompilačního CD „Takoví to bylo“ z roku 2002) jen dodává na její autenticitě.

Kouzlo Telexu spočívalo hlavně v tom, že jejich vlastní skladby za těmi převzatými nikterak nezaostávaly (na LP má vlastní repertoár 2/3 převahu), v řadě případů právě naopak, a to se sem protlačily covery takových velikánů jako Partisans, Blitz, Dayglo Abortions, Armia, Sacred Denial nebo The Exploited, jako jejichž jakousi českou obdobou z jejich raných 80.let na mě Telex tak trochu působili. A když už jsme u nich, řekněme si narovinu, že z „I hate cop cars“ udělat „Máme rádi Káju Gotta“ je prostě zábavný. Přiložené texty možná ještě někomu i po těch letech pomohou poodhalit rouškou tajemství opředené ty části, jdoucí tehdy z ošumělých kazet x-té kopie stěží plně rozeznat. Tedy abych se přiznal, ještě někdy koncem minulého tisíciletí mi vrtalo hlavou, proč se Bouša vyznává, že nevlastní továrnu na písty … a například právě „Továrna na tvý sny“ pochází ještě z dob Novoduru, s nástupem Armaviru už se pak hudebně přitvrdilo.

O vydání LP se uvažovalo už někdy v roce 1990 (Supraphon), nakonec k tomu ale nedošlo, i protože trio Bouša, Horský a Štěpánek sestavu opustilo, aby v roce 1991 zformovalo thrash / hardcore kapelu L.D.Totenkopf. To už je ale jiná story, poštěstilo se nyní. A je třeba ocenit, že u nás tyhle nahrávky někdo vydává a ještě navíc v takových lákavých edicích (graficky ctí tradici původního vydání a uvnitř je doplněna o nějaký ten bonus). Tohle je po HNF a Davovce další husarský kousek, který můžeme bez okolků označit jako kult. Už jen proto, že Telex je dodnes v punk / hardcore kruzích nesmírně oblíbený a sítem času prošel bez škobrtnutí, z jeho popularity neubral věk naprosto nic.