Tummo – s/t

Po pár měsících námluvních tanečků kolem recenze na periferii, mám konečně tuhle desku v přehrávači a na gramci. Čekat se vyplatilo, čas pro poslech uzrál, jenom mohlo bejt venku míň jak 25 stupňů, aby pro psaní byla i ta správná studená atmosféra.

Už obal před rozděláním napovídá, že půjde o českej nadstandard. Uvnitř najdeš bílej vinyl a na něm šest záseků. Doteď jsem neměl s Tummo žádnou čest. Ni koncert, ni nahrávka. Jsem tak papír čistej nepopsanej, což je zrovna v tomhle případě asi dobře. Hned první tóny a zvuk celkově mě docela posadili na prdel. Jo jako slyšel jsem zvěsti, že půjde o stoner / sludge, ale víme ja k to tady v Čechách chodí. Vždycky šlo o takový neslaný nemastný pokusy, který měly jepičí život (ok mimo třeba Gospel Of The Future no ..). Tohle je ale jiná káva. No každopádně to má koule a dokážu si je naživo představit např. po boku Eyehategod nebo Weedeater, ke kterejm tuhle nahrávku můžu i jednoduše rovnou přirovnat. Všechny atributy, který si představíš pod pojmy stoner / sludge, jsou tu zastoupený. Houpavý riffy a melodie alá starý Black Sabbath, zabijáckej bahenní vokál mistra Krváka (ex Gospel Of The Future / Space To Being) a nekompromisní zoufalej tlukot bicích Martina (ex More Bad News). Deska se poslouchá tak dobře, že tu celkovou půlhodinu máš chuť opakovat několikrát za sebou. Navíc atmosféra nahrávky není tak úplně negativní a temná jak by se zdálo, můžou za to doslova rockové motivy, kterýma je celý album doslova protkaný. Takže je to vlastně takovej hravej stoner metal. Chápeš?

A nakonec jsem i zjistil, kdo stojí za vražedným zvukem celé desky. Není to sice žádnej objevitelskej výkon, protože je to napsaný i v bookletu, ale každopádně se to jméno musí zmínit. O mastering a finální zvukovou podobu se postaral Ondřej Ježek. Tak proto …