Voco Protesta – Vojo Al Libereco

Opět kapela ze země vycházejícího slunce, která mě totálně rozsekala. Pro všechny odpůrce japonskýho crustu mám ale dobrou zprávu. Tahle deska a ani celá nahrávka nezní jak splašená parní lokomotiva bez strojvedoucího, není to ten klasickej bordelovej noisecore, kterej je v poslední době tak v módě. Takže klid.

Třináct d-beat klasik. Naprosto dokonale (potisící, ale pořád to můžu) zahraný bicí v rytmu, kterej tak všichni obdivujou u starejch Discharge nebo u Disclose. Ostrá čitelná kytara, na hranici slyšitelnosti nahraná basa a do toho řvanej text v esperantu. Chtěl bys něčeho víc? Nestačí? Polib mi a táhni jinam. V zástupu všech těch D-Clonů, Framtidů a Contrast Attitudů je tahle smečka malinko upozaděná. Fakt nechápu čím to je. Touhle nahrávkou rozhodně dokazujou, že patřej do první ligy v soutěži „raw d-beat punk primera division“. Nicméně nebudu tady ztrácet svůj drahocennej čas někoho přemlouváním, že ano. Každej správnej moderní hardcorista si tuhle nahrávku může v dnešní době někde stáhnout a před koupí vinyl pokladu se přesvědčit sám na vlastní uši.

Drze dodám, že komu se stejská po Disclose, měl by šáhnout právě po týhle kapele. Není to tak „noisy“, ale rozhodně to ctí pravidla žánru. Prostě po delší době trochu jiná deska, která malinko vybočuje z dnešních trendů „hlučných“ kapel z Japonska.