Earth Crust Displacement – Demo 2012
Bolí mě hlava jako prase z toho dennodenního čumění do monitoru. Jsou tři hodiny odpoledne a za chvíli mizim z práce domů. Dám si ibalgin čtyřkilo nebo demo Earth Crust Displacement? Oboje, to je jasný. Patnáctiminutovej hlukovej výplach, kdy se zvuk kytar houpe jak lustr s pověšeným vopičákem. Nebo když doma někdo luxuje a ty z prdele přiklápíš a zaklápíš dlaněma uši. Do toho ti za voknama popeláři vysejpaj popelnici (to jako bicí) a z kuchyně na tebe huláká paní domácí, žes zapomněl do popelnice ještě přidat odpadky z koše pod dřezem (zpěv). Basa? Je tam vůbec? Možná tak plná prázdnejch lahví. Protože jsem byl na koncertě Warvictims, kde E.C.D. hráli mj. taky, nalitej jak Dán, moc si toho nepamatuju ani z živý produkce. Vlastně jo ty vole. Todu za bicíma. A Toda není člověk, Toda je přírodní úkaz. Myslim, že jeho bicí sestava mi připomínala něco jako – najdi na dvoře před Köpi nějaký hrnce a poklice a hraj. Za mikrofonem se zleva doprava a zprava doleva pohupovala odredovaná divoženka (štýlo!). A na kytaru hrál kolega, kterej s Todou ještě obhospodařuje nějakej nástroi i v Heavy Nukes. A kdyby vás sralo, že píšu recenzi na download z bandcampu, tak vězte, že mám doma i kazetu, kde je tahle instruktážní nahrávka „jak hrát noise punk japonské školy“ zaznamenána i jinak než v mp3. Kazetu si pouštět nebudu, to dá rozum, ještě by se mi obehrála. Jo vlastně jsem zapomněl napsat, že kdo má rád Framtid, Isterismo, Giftgasattack nebo třeba Lebenden Toten, ten si bude tleskat do rytmu, kterej se v tom hluku teda hledá dost těžko. A já? Škeble bolí furt stejně, ale z práce odejdu stejně spokojenej neb jsem nadopovanej kvalitním hlukem minimálně do zejtřka do rána.
1. G-Song
2. Wall Of Distruction
3. Assassination
4. Faden
5. Doomed
6. Klugsheissa
7. Mardröm
8. Gegen Uns Alle
9. Drinking
10. Media Madness
11. Total Totalitarism
12. Addict Alcoholic (Dismachine)