Dirge č.6 – fanzin

DIRGE č. 6
(USA, 24 stran A5 anglicky)

Obehrané slovní spojení „nůžky a lepidlo“ se u mých recenzí na fanziny objevuje a jistě i nadále objevovat bude skoro pořád, když ale listujete zinem, jako je tady tenhle, tak je nevyhnutelné to aspoň okrajově zmínit. Dirge vypadá opravdu hodně divoce – vzezření superchaotické, stejně jak hudba, o které píše! Jeho vydavatel Evžen (tedy Eugene) je z New Yorku, hraje v kapele PERDITION (neplést s australskou kapelou stejného jména z 80. let) a ve svém plátku se zcela nepřekvapivě věnuje tomu nejkraválovějšímu punkovému bordelu.

Po nasprejované / ručně malované obálce následuje seznam doporučených desek a stručný + nadšený úvod: „Nová vlna je tady, šílené kapely a šílení lidi ničí všechny sračky, co jim přijdou do cesty. Do hajzlu s 80. léty, tohle se děje tady a teď“. Rozhovory: s výjimkou e-mailové výměny s Malajsijcema APPÄRATUS jsou všechny dělané naživo, když se kapely zastavily na koncert v NYC. Hned ten první je s portlandskými noisepunx NERVESKADE, pak s MUNDO MUERTO z Los Angeles (špinavý španělský punk), obě kapely jely společné turné a mají výbornou split kazetu. Bohužel oba rozhovory trochu trpí tím, čím spousta podobných pokusů naživo – je to spíš taková hospodská konverzace, určitě zábavná, když s týpkama sedíte u stolu, leč otištěné na papíře už to taková sláva není. Občas se sice zabrousí do něčeho zajímavého, ale i tady jsou odpovědi dost stručné. No, když už nic, tak to aspoň určitě vyznívá docela autenticky a sem tam je to i sranda (je jasný, že zdaleka ne každá punková kapela je a nutně musí být ACTIVE MINDS, SEEIN RED nebo OI POLLOI).

Pak tři stránky fotek z koncertů (HJERTESTOP, AGHAST, CRUDE, DETONATE atd.) a po nich už zmiňovaný rozhovor s APPÄRATUS. V téhle malajsijské odpovědí na švédský käng 80. let originality sice není ani za mák, ale týpkům to šlape solidně a rozhovor, byť stručný, taky stojí za to – o místní scéně, rozdílech mezi Japonskem a zbytkem Jihovýchodní Asie, roli internetu v punku atd. Posledním rozhovorem je pak dost obsáhlej pokec s DICHOTOMY z Vancouveru, hodně mladou kapelou, která se podle toho, co píše, hodně vzhlédla v LEBENDEN TOTEN. Řeč přijde na jejich zkušenosti z turné, na to, jak dosáhnout co nejhlučnějšího kytarového zvuku a podobných tématech. Hrajou tam dvě holky a dva kluci, úplně stejně jako to bylo v první sestavě LEBENDEN TOTEN! A pak už jen poslední  stránky – na jedné rozkopaná popelnice (asi?) a u ní nápis „I wanna destroy“ a na té poslední fotka zpěváka kapely DAWN OF HUMANS celýho oblepenýho izolepou na kolečkovým křesle.

Toto číslo je staré už cca rok a letos se objevila i sedmička, ale tu recenzovat skoro nemá smysl, protože je to jen jedna oboustr. strana A4 s rozhovorem (BOG PEOPLE – punk rock z Portlandu) a pár fotkama. Ale údajně se chystá nové číslo a měl by to být split s dalším NYC fanzinem Accept The Darkness.

Dirge určitě není nic hlubokomyslného, jak je ostatně z téhle recenze zjevné, ale to mě nějak nevadí, tohle je hlavně teenagerskej vztek a velké nadšení přenesené na několik chaotických oxeroxovaných stránek a tak to u punku má být. A pozor na současnou nastupující generaci NYC distort raw punx, určitě se o ní bude brzy hodně mluvit (chystá se kompilační LP) – DIY až za hrob,  papírové fanziny, koncerty ve skladištích a sklepech (dokonce i z ABC No Rio je vykopli, že dělají moc bordel! haha), laciné rozpité kérky a zneužívání alkoholu a omamných látek… I wanna destroy, haha!