Hlasatel vol. 2 – fanzin

Typ: Tiskoviny
Rok vydání: 2014
Autor zinu: Papagájův Hlasatel
Počet stránek: 228str
Autor: Bukanýr
Hodnocení:
Odkaz: LINK

Protože neházim ziny do vany ani je “nekřtím” pivem jako redakční kolega, moje číslo Hlasatele vypadá pořád jako nový, přestože jsem jeho čtením strávil hezkejch pár hodin. Ano, hodin. Po Hluboký Orbě, Trhavině, Kazimírovi (atd?) další zin alá telefonní seznam. Celkem 228 stran v EP formátu, totálně profi provedený, tohle si zaslouží smeknout kšilt. I z domácích zinů se pomalu stávaj spíš knižní ságy…

Jen heslovitej výpis toho co všechno v tomhle čísle najdete by vydal na obsáhlou recku, takže se pokusim to nějak zkrátit a zároveň toho moc nevynechat. Začínáme rozhovorama, těch je tady požehnaně, takže Malignant Tumour, Innoxia Corpora, Insania, Beňo (bubeník SYIH), Tofu Trasher (kytarista Rapsöd, jehož kresby rozhodně znáte, ostatně má na triku i obal k aktuálnímu číslu Hlasatele), Trashcat (punkárna z Londýna), Lapy (ex-Poltergeist, Divní Hosti), Alert (hc punk z Izraele), Dezinfekce, mě osobně se moc líbil rozhovor se Šotym (Zeměžluč) – byť je možný, že ten oceněj možná spíš starší ročníky vzhledem k jeho duchu, zajímavej je i s portlandskym Kellym (Detestation, Severed Head of State, Defiance, P.R.O.B.L.E.M.S.) a pozornosti by neměl uniknout ani takovej “dobově-ohlížecí” s Dave Jonesem, kterej hrál na bicí na první desce Agnostic Front, kolem nichž se pár odpovědí motá, řeč padla i na Plasmatics, časy kolem CBGB´s nebo na Raybeeze (byť hláška, že nedávno umřel, mě trochu vykolejila, čas sice hodně letí, ale zas tak moc ne, což?). Možná z toho šlo vycucat ještě trochu víc, ale i tak rozhodně zajímavý! Nenajdete tady sice recky na alba (no a? Všude se jich válej tisíce nebo ne?), za to vám Hlasatel předhodí pár stran recenzí zinů, byť některý jsou už pravda trochu staršího data (až 2010), ale koho to sere, třeba si aspoň člověk zpětně sežene něco, co mu prosvištělo mezi prstama nebo na to pak zapomněl. Do horkýho křesla (což znamená dlouhej několikastránkovej podrobnej rozhovor) tentokrát usedl Dan (Tupak Amaru, Tyranie identity, Hibakusha, zin V prach cest, atd.) – ten je tématicky rozdělen na několik částí, což je rozhodně ku prospěchu výsledku.

Přečíst si můžete i dva “cestopisy” – z Indie a z Číny. Z mýho pohledu škoda, že nejsou delší, byť jsem si vědom, že tohle je hudební zin, nicméně tyhle věci jsou nesmírně zajímavý. Tour report maj kromě Šanov na svědomí hlavně Empty Hall Of Fame, který jeli Evropu s brazilcema Kacctus, všechno pěkně zastávku po zastávce – opět několik stran. Na Papagájovu úvahu / osvětu ohledně fungování hud. vydavatelství v Česku navazujou rozhovory s několika labelama: Totalitarianism Still Continues (Sk), Silver Rocket (cz), Loony Tunes Records (Anglie), Noise Effect (Řecko), Höhnie Records (Německo) a Cultburger Records (cz).

Jdeme do finále a najíždíme na jeden ze zlatejch hřebů večera. Článek “(pre)punk USA” mapuje historii US punkrocku od poloviny 60. let a kapel jako Velvet Underground, MC5, The Stooges, New York Dolls, Television, Blondie, Ramones a samozřejmě CBGB´s. Nijak zdlouhavě, ale stručně a výstižně. Tědle pár stránek vlastně připraví půdu pro obsáhlou historii Dead Kennedys, převzatou z polského fanzinu Pasazer, což jako někdo, kdo zná jejich tvorbu ze svejch “punkovejch začátků” snad kompletně nazpaměť a koho DK ovlivnili jako málokterá kapela, opravdu oceňuju. Materiál o DK by mohl klidně vydat na samostatnou knihu, tady to máme na 16 stránek, který opravdu nejsou pouhou ubíjející biografií jedný z tisíce kapel. Všechno je to braný v širších souvislostech (politických, historických), takže prostřednictvím dobové exkurze se vrátíme ke generaci hippies v SF, rozmachu punku v USA, masakru v Jonestownu, vraždě Harvey Milka a procesu s Danny Whitem a následnejm riotům, do čehož všeho se prolíná příběh Jello Biafry, abyste se na konci dozvěděli, že to celý je jenom první část, ukončená vydáním první desky. Paráda. Už jen kvůli tomuhle se těšim na další číslo.

Exkurzi do historie rozšíří i biografie Victim ze Severního Irska a článek o klasice anarcho-punku Icons of Filth z Cardiffu. Poutavě napsaný, k čemuž dopomáhá i řada citací a výpovědí přímo členů kapely. Pěkný zavzpomínání a zároveň třeba typ na doplnění mezer ve vzdělání pro mladší punks (všechno nezačalo s Casualties, hm?). Sakra, to je to dlouhý, sorry ale za to může Hlasatel! Jestli jste dočetli až sem, odměnou vám bude ještě fotopříloha (z koncertů), teda ne tady, ale v Hlasateli.

A jako lahodnej bonus k tomu všemu dostanete flexi vinyl v podobě splitka Zeměžluče s Gride, kde najdete po dvou nevydanejch válech od každý z kapel, nahranejch spešl pro tudle příležitost. Uff.

Výborná práce, zase trochu jinam mířená, než nahoře zmínění “kolegové”. Každej si vyberte to svý, možnosti jsou bohaté … a to jen díky aktivitě všech těch lidí. Jsou chvíle, kdy je člověk na to všechno docela pyšnej a tohle je jedna z nich, tohle jsou jedny z věcí, který nás ženou vpřed. Díky za to.