REPORT:
BRUTAL ASSAULT 22
9.–12. srpen 2017
Jaroměř @ Pevnost Josefov
brutalassault.cz
Brutal Assault začal roku 1996 jako dvoudenní DIY akce s 350 účastníky, vstupem za 50 korun a lineupem složeným z místního grindcoru. Na dvaadvacáté edici, která poprvé vyprodala kapacitu areálu v pevnosti Josefov a natáhla davy metalheadů z celé Evropy na jména jako Emperor, Opeth a Carcass, byla historie festivalu vystavená k přečtení. V temném prostředí pevnosti toho ale bylo na nabídce mnohem víc, včetně dekadentního výtvarného umění, hororového kina a bohatého hudebního programu sahajícího hluboko do všech odnoží extrémní hudby.
Festival je nyní pětidenní, pokud se počítá warm-up v úterý 8. srpna, na kterém hrají ve vagónu před hlavním vstupem české crossover kapely Hentai Corporation, Locomotive, Chad a Human Humus. Následujícího dne je areál připraven s pěti hudebními scénami: dvojitou main stage, velkou stanovou stage, menší dvorní stage zvanou „Oriental“ a malou „Keep ambient lodge„. Naproti poslední leží kino, zatímco tři výstavy umění a další chill-out zóny jsou rozprostřeny po pevnosti. Main stage otevírá metalický hardcore stockholmských God Mother a stan post-hardcorová kapela Mercy Ties ze Seattle. Už to ohlašuje prominenci extrémního punku v lineupu, kterou dnes potvrzují skvělé koncerty the Number Twelve Looks Like You z New Jersey, reformovaných Long Island metalcore veteránů Vision of Disorder, New York hardcore legendy Madball a konečně francouzského tria Birds in Row, které pozdě v noci podává dost procítěný set. Nejznámější kapelou jsou dnes the Dillinger Escape Plan, jejichž hvězdný chaos zapadá do jejich posledního turné, metalové špičky pak zahrnují italskou death operu Fleshgod Apocalypse, krásnou disonanci kanadských tech-death pionýrů Gorguts, epický finský metal Wintersun a černou liturgii polských okultistů Batushka. Na KAL stage rozsvěcují jejich krajani ARRM alespoň špetku světla krásným ambient setem, zatímco Oriental stage vrcholí vystoupením japonských mistrů Boris, kteří vytvářejí pomalu rostoucí drone-stoner set s jediným přestupem do punkového tempa. Noc uzavírá americká black metalová klasika Wolves in the Throne Room, jejíž hluboká melancholie se nabízí truchlení nad koncem asi nejbohatšího dne festivalu.
Čtvrtek znovu otevírá hardcore, tentokrát od místní crossover kapely Exorcizphobia a angličanů Higher Power. Následující sérii monotónního metalcoru, thrash a death metalu završuje odpolední set kalifornských Terror, po kterém nastává přechod do hlubší a temnější nálady s lovecraftovským black metalem the Great Old Ones z Bordeaux ve stanu a německým industrial projektem Fememheim na KAL stage. I to je ale slabá příprava na nadcházející vystoupení pověstné experimentální skupiny Swans z New Yorku, jejich dvě hodiny uhraničivých zvukových vln zvolna unášejících posluchače do stále podivnějších vod jsou vrcholem dne i celého festivalu. Těm, kdo zdolají tyhle hloubky, mohou následující koncerty velikánů skandinávského metalu Emperor a Opeth přes velkolepé provedení připadat mělké a snad jen pozdní noise holandského projektu Gnaw Their Tongues a česko-slovenské Hlukové sekce na KAL jako vhodný závěr.
Z prvních pátečních setů vyvstává holandský grindcore Teethgrinder, ale ani jejich výkon, ani koncert průkopníků lousianského sludge Crowbar není moc přesvědčivý, stejně jako nic mezi nimi. Něco záživnějšího přinášejí teprve novozélanďani Ulcerate svým prapodivně apokalyptickým death metalem. Pennsylvánská kapela Incantation pak demonstruje základ tohoto stylu, načež přichází dva z nejzábavnějších koncertů ročníku: čiperný metalcore August Burns Red (také z Pennsylvánie) a žánry bořící šílenství francouze Igorrra, který naživo hraje jako DJ doprovázený bubeníkem se zpěvákem a zpěvačkou, kteří plynule přecházejí mezi operním zpěvem a bestiálním řevem. Mezitím už Treha Sektori z Paříže a Human Larvae z Berlína představují své ambientní zlo na KAL stage, následováni ve stejně těžkém stylu americkým experimentálním uskupením Wrekmeister Harmonies na Orientalu. Hlavní část večera zabírají koncerty klasických anglických kapel Carcass a Electric Wizard, z nichž druhý vyvolává v publiku hojnou konzumaci marijuany. Oriental mezitím končí s moskevskou skupinou Phurpa, předvádějící v roztáhlém setu rituální hudbu náboženské tradice Bön, celou noc pak uzavírají skvostná vystoupení irské post-rockové kapely God Is an Astronaut, která doprovází obzvlášť intenzivní set působivými světelnými efekty, a němců Der Weg Einer Freiheit, kteří zase demonstrují nezvykle pozitivní pojetí black metalu. Do té doby jsou hotové i poslední extrémní KAL projekty, totiž belgický Yhdarl a místní Igra Sound System.
Po další šňůře zapomenutelných koncertů, včetně slabého výkonu anglických SikTh, vystupuje v sobotu jako první z řady metalcorová kapela While She Sleeps z Sheffieldu, která souhlasně kombinuje povznášející a zuřivý hudební projev. Nedlouho po nich bere stage vlámská kapela Oathbreaker s devastující ukázkou svého temného screama, načež už není moc nad čím žasnout, když pomineme hodinu mocného metalcoru brightonských Architects a výstřední vystoupení kanadského prog-metalového inženýra Devina Townsenda. Norská black metalová klasika Mayhem také vystupuje dnes v noci a Incantation uzavírají Oriental vyjimečným doomovým setem, čas se ale dá stejně dobře strávit na KAL stage, kde české duo Aghiatrias, německé těleso Troum a švédský projekt In Slaughter Natives drží dark ambient naživu dlouho do noci. Mnozí se také chytí poslední šance na party na pozdním koncertě českých Gutalax; tancovat na jejich bizarní grindcore je jako pořádně si ulevit po čtyřech dnech bezustálé konzumace té nejtěžší hudební stravy.
Tak jako minulý rok tyhle čtyři dny potvrzují, že Brutal Assault je akce, kterou by každý nadšenec do extrémní hudby měl znát. Všechny významné extrémní styly metalu, punku a experimentální hudby jsou tu zastoupeny jak zavedenými jmény, tak mladou krví, a ve vyjimečném prostředí s tematickým doprovodným programem je zaděláno na silný zážitek. Nutno však říct, že zatímco festival vyrostl v behemota, kterým nyní je, znatelně se vzdálil své původní DIY etice. Ceny jsou tu vysoké, komerční zájmy hrají velkou roli, socio-politická angažovanost je slabá (oficiální motto „proti násilí a netoleranci“ není nikde inzerované) a některé přítomné entity mají pochybný politický charakter. Koneckonců, tahle akce je tak trochu oslava zla, i když v příjemných mezích. V tom ostře kontrastuje s dalším významným českým darem světu extrémní hudby; Fluff Festem, jehož sedmnáctý ročník se konal o tři víkendy dřív. Na Fluffu je DIY anti-kapitalismus základ, anarchismus, feminismus a straight edge jsou centrální prvky, a účastníci se živí levným veganským jídlem, které je v pevnosti Josefov těžké najít. Samozřejmě, Fluff má snad víc než pětkrát menší účast, je zaměřený na punk a ne metal (i když metal se najde, stejně jako experimentální a taky hip hop hudba) a na lineupu má jen málo známé kapely; jediný kdo tenhle rok hrál na obou festivalech byli Birds in Row, jejichž setem Fluff vrcholil. I tak je to ale pro dvě akce tak příbuzné hudebně hodně nápadný kontrast v organizaci, a pokud si z něj Brutal nevezme příklad, Fluff by vždy měl mít přednost pro ty, kterým jde o víc než jen o hudbu.
Shaun
Povedený after movie z dílny Stanislawa Bacha zde.
