V nejnovějším rozhovoru jsme si popovídali s KOSI IDINA, emo punkovou kapelou z Plzně vzniknuvší v roce 2017 na troskách kapely Human Bites. „Jsme dvě kluci a dva holky a hrajeme to od srdíčka“, říkají o sobě s nadhledem Petra (zpěv), Simona (basa), Kuba (kytara) a Michal (bicí). Otázky kladl RoMat.
Ahoj, můžete nám nějakým způsobem popsat, jak vlastně vznikla Kosi Idina a za jakých okolností jste se poprvé sešli? Co znamená název?
Zdar Romane, Kosi Idina znamená prej „Ať už nejsou žádný překážky“. Pro nás je to hlavně odkaz na stejnojmennou písničku od kapely Zegota. Vzniklo to asi z naší neschopnosti vymyslet něco jinýho. Hrozně dlouho jsme nemohli přijít na nic dobrýho a tohle byl asi nejmíň pitomej název. Jinak kapela vznikla na troskách kapely Human Bites před dvěma roky, když nejdříve odešla zpěvačka a pak po pár měsících i basák Vojta. S Petrou jsme už nějakou dobu zkoušeli a zrovna jsme měli po dlouhý době domluvenej koncert, takže jsme za něj hledali náhradu a naštěstí jsme našli Símu. Síma se velmi rychle naučila písničky a odehrála s náma první koncert v únoru 2018.
Měli jste dopředu dané jakým stylem se bude ubírat vaše tvorba?
Ano měli. Bylo to v podstatě plynulé pokračování bývalé kapely, kde se obměnily dvě pozice, přetextovalo pár starých songů, změnil název a nová tvorba pokračovala v podobnym duchu… Nový písničky se nám daří vymejšlet jenom pomalu a změna stylu není moc nápadná.
O čem jsou vaše texty?
Texty jsou povětšinou o pocitech Petry. V současnosti se snažíme to trochu posunout na věci, co by mohly mít nějakej politickej potenciál, ale jde to ztuha. Napsat něco, co nebude znít jako hc klišé, je složitý.
Jste jako kapela vnímavý k věcem jako je homofobie, rasismus a další formy útlaku? Řešíte kde a pro koho hrajete? Popřípadě nějaké historky na toto téma?
Nevim jestli jako kapela, ale jako jednotlivci určitě. Jako kdybychom dostali nabídku hrát na neonazi koncertě nebo pro masokombinát, tak tam hrát nebudeme žejo (navíc takový pozvání nikdy nepřijde, takže…), ale nenazval bych naší kapelu jako angažovanou. Texty nejsou moc politický nebo sociálně kritický, ale to je nespíš protože tyhle texty neumíme napsat (viz předchozí odpověď). Každopádně se alespoň snažíme žít svý životy tak, abychom nikoho neutlačovali. Každej z nás má ale tu hranici trochu jinde. S homofobií zkušenost nemáme, se sexismem jo. Historky nejsou, spíš jen blbý kecy. Není to zajímavý, aby o tom šlo vyprávět.
Co Plzeň a její scéna? Kam doporučíš jít do klubu, na drink, na jídlo šetrné ke zvířatům?
Sama za sebe (Simona) si myslím, že v minulosti se Plzeň koncertů přesytila a lidi se odnaučili chodit na koncerty. Jednu dobu probíhalo několik koncertů do týdne. Teď pár do měsíce a i to je s návštěvností bída. Posluchači chodí na jistotu za svými oblíbenci. Nehodnotím to, jen konstatuji. Sama jsem jedním z přesycenců. S láskou vzpomínáme na Kapsu, na zaflusanou Pohodu, ex Inkognito, rádi podporujeme DPL, Družbu, Belfast nebo Sally Brown. V Plzni bohužel chybí prostor na malý koncerty nebo jsme se o něm ještě nedozvěděli. Stejně tak nemůžeme doporučit, kam si skočit na jídlo, protože ani to už tu moc nenajdeš, kromě pár bister o všedních dnech. Plzeň 2015 se v roce 2020 potopila do Plzně 2000. Ještě, že nám točí tu Plzínku12.
Kde se vám v ČR hrálo nejlépe a jaký promoterský či organizační team máte nejraději? Myšleno kde stojí za to hrát a proč.
Každá akce má svoje kouzlo a my máme rádi všechny. Myslím, že by se měl podpořit každej, koho napadne „udělám koncert“, protože je za tím neskutečný práce, stresu atd. Myslim, že stojí za to hrát všude, kde nás pozvou. Ještě se nám nestalo, že bychom narazili na nějaký vysloveně špatný místo/promotéra. Některý koncerty se povedou, dost z nich taky ne. Tenhle problém je ale spíš v nás jako v kapele a jejích jednotlivých členech. Mně (Kuba) se třeba naposled hrálo dobře u vás v Sokolově a předtím v Belfastu v Plzni. Hráli jsme na fakt hezkejch místech jako je 007 nebo Azyl v Liberci, na půdě v Eternii, ve Světadílně v Budějovicích, ale to automaticky neznamenalo, že to byly dobrý koncerty. Pro nás je třeba lepší hrát na místech, kde není podium a jsou menší. Naše koncerty jsou dost o štěstí a náhodě.
Co vám vadí na dnešní nezávislé scéně a co by podle vás mohlo být lepší?
Necítíme, že by nám něco vysloveně vadilo. Když se nám nějaká kapela nelíbí, tak jí prostě ignoruju a jsem spoko ne? Zas nejsem nějakej guru, abych tomu všemu šéfoval a selektoval, kdo je trů a kdo ne… Spíš by mě zajímalo co vlastně myslíš tou nezávislou scénou. Jako Please the Trees a tak?
Plány vaší kapely? Vím, že máte za sebou nahrání 7 inch v omezeném množství ve vlastním nákladu, takže kdy a jak další nahrávka? Studio či D.I.Y. podmínky?
No náš 7inch vyšel i na kazetě, který máme celkem neomezený množství (ačkoliv jsme dělali jen 100 ks). Plány máme dost neurčitý, protože jsme všichni čím dál tím marnější. Máme skoro hotový tři nový písničky a čtvrtou v procesu. Kuba teď v březnu odjíždí, takže na nějakou dobu hrát nebudem a je hloupost v týhle situaci vydávat něco na fyzickym nosiči. Jestli se nám to ještě podaří stihnout, tak bychom ty čtyři písničky nahráli u někoho, kdo má k dispozici pár mikrofonů, zvukovku a lepší komp a hodili je na bandcamp. Pokud to nestihnem, tak si to nahrajem ve zkušebně, abychom ty songy nezapomněli. DIY je to v obou případech. Studio je sprostý slovo.
Díky za rozhovor!
www.facebook.com/kosiidina/
https://kosiidina.bandcamp.com
https://bandzone.cz/_104517?at=news
Autoři fotek:
1, 2, 5 – Gabriela Homolová
3 – archiv kapely
4 – Siki
