Zdar chlapi. Základní otázka, bez které se žádný rozhovor asi neobejde. Historie, diskografie, bývalý / současní členové, plány …
D: Tak prvně čtyři existence, co se nazývají Stolen Lives: David (D) – zpěv, Honza (H) – bicí, Ondra (O) – basa, Tomáš (T) – kytara. S tou historií to bude horší, jelikož si žádnou kroniku nevedeme, takže datum vzniku je obestřen dost velkým tajemstvím. Alespoň rámcově lze však říci, že 3/4 stávajících členů kapely se potkává někdy na přelomu roku 2003/2004, kdy začínají vyluzovat první pokusy o hlasitou muziku. Spojení nadšení a žádných hudebních zkušeností posléze dalo vzniknout prvnímu split EP s tatranskýmy old school hardcore bohy Time Of My Life. Poté se s velkými porodními bolestmi podařilo zplodit samostatné EP. Následně přichází změna na postu bubeníka a Honza nahrazuje Maňase a natáčí s námi věci na split EP s brazilskými thrash úderníky D.F.C. Další věc na sebe nenechala dlouho čekat a na světlo světa se začalo klubat split LP s jihočeskou thrash úderkou Lahar. Toliko diskografie, ještě jsou venku nějaké kompilace, ale v těch jsme díky svému zevláctví ztratili přehled… A plány… Když vše půjde dobře, mohlo by příští rok dojít na nahrávání samostatného LP. Materiál už dostává hrubé obrysy a nyní intenzivně vyjednáváme/hledáme label či labely, který by se chtěli postarat o jeho vydání. V řešení je i nějaké turné po Evropě společně s Rapsöd, které bychom rádi podpořili nějakým společným materiálem. Ale těžko říct, co z toho se podaří uvést v život…
H: Moje historie není zase tak dlouhá, jelikož jsem nejnovější člen kapely, od září 2007. Od té doby fungujeme stále ve stejné sestavě. Plány do budoucna? Zapracovat na nových a ještě lepších válech, nejlépe v doprovodu druhé kytary, která by ve výsledku umocnila celkový zvuk naší „dechovky“, a druhého zpěvu, o který by se pravděpodobně postaral někdo ze stávajících členů.
Určitě zásadní otázkou bude, kde a kdy nastala ta změna, která vás katapultovala v zájmu lidí o pár tříd vejš .. myslím tím přechod a přerod z klasického hardcore / punk štýla k thrash metalem nasáklému hardcore?
T: Tak ta změna nastala tak před 2-3 rokama, kdy jsem se snažil začít hrát i trochu víc technicky. Výměna bubeníka na tom měla taky podstatnej podíl (viz následující otázky).
D: Ono to mělo určitý vývoj, nebyla to žádná spontánní akce ze dne na den. S přibývajícími zkušenostmi a touhami hrát muziku trochu složitěji a techničtěji, jsme dospěli k bodu, kdy jsme zjistili, že nás stávající bubeník limituje. Padlo tedy rozhodnutí o jeho náhradě a příchodem Honzy to dostalo úplně jiný rozměr. Přišli nové výzvy, jelikož Honza za to uměl vzít setsakra dobře a hlavně rychle. Nezbývalo než se do toho vrhnout se vší vervou a vpustit do naší tvorby nové prvky.
O: Z mého pohledu to bylo určitě příchodem Honzy, který nám dodal novou krev do žil a taky svým stylem bubnování posunul songy trochu dál.
Pro tuhle výše popsanou změnu byl zásadní příchod nového bubeníka nebo jste už s thrash riffama experimentovali dřív?
T: Honzův příchod považuju v tomhle (a nejen v tomhle) za zásadní. Co se týče stylu hraní na bicí, tak tomu Honza podle mě dodal novou sílu, rychlost a taky techniku. Matně vzpomínám, že jsme experimentovali asi i předtím, ale doprovázely to docela porodní bolesti 🙂 a to nejen ze strany bubeníka. Prostě když chceš zkusit něco novýho nebo jinýho, tak to zrovna vždycky nejde jak po másle.
D: Nějaké bezvýznamné experimenty byli, ale jak už jsme psal v předešlé otázce. Zlomovým bodem byl příchod Honzy za bicí
No a samozřejmě se nelze nezeptat na váš pohled na ten thrash trend posledních let, takže co říkáte tomu bláznění kolem všech těch thrash / hardcore / crossover kapel a jejich upisování se velkejm labelům … mimochodem vás by se to mělo asi dotýkat celkem dost, protože právě k tomuhle stylu jste se vlastně posledníma nahrávkama dost přiblížili..
T: Vždycky je prostě něco trendy. Že to je třeba zrovna teď thrash, já nijak neřeším. Vždycky jsem chtěl hrát vcelku rychle a postupem času taky i trochu víc technicky. Takže k tomu „thrashi“ jsme dospěli tak nějak samovolně si myslím. Navíc nový songy co děláme, já osobně za klasickej thrash nepovažuju. Velký labely jsou mi celkem ukradený…ale proti gustu….vždycky asi budu radši hrát po klubech a to věci, který mě bavěj.
D: Trendy přicházej a odcházejí. Vždycky po nic zůstane něco dobrého, ale obecně tyhle módní vlny ve mně nevzbuzují nějaký velký zájem. U velkých labelů to ani jinak nejde, jsou předurčeni k tomu sledovat trendy a živit je a následně na nich parazitovat a vysávat z nich to nej a nakonec to degradovat jen na další dobrý obchod. Každá kapela, ať si jde cestou jakou chce. Zastávám názor, že rozšířit svou tvorbu lze i skrze nezávislé labely a cestou undergroundu. Použil jsi slovo přiblížili, což si myslím sedí. Nejde nám o to hrát nějaký ryzí thrash či metal či se zařadit do nějaké jiné škatulky. Vydáváme se cestou, kdy bychom chtěli, aby sis při poslechu desky řekl, ty vole to jsou Stolen Lives. Aby to mělo nějaký vlastní rukopis a ksicht, který by byl naším poznávacím znamením. Určitě je dnes těžký přijít s něčím revolučním a novým, to ani není naším cílem, ale neradi bychom se zařadili do zástupů kapel kopírujících nějaký současný trend.
O: Na tohle ani moc názor nemám a ani o tom nepřemejšlim. Hraju protože mě to baví, snažim se jít do toho naplno a myslim, že do tyhle zasraný doby se ten thrash prostě hodí nejvíc.
H: Poslední dobou se tento trend dost rozrostl a spousta kapel se stále s větší radostí vrací ke starým kořenům této muziky a kombinují často se svými experimentálními prvky. Snaží se prorazit výš, i když to není v této době, kdy se kapely sviňským krokem množí, jednoduché a proto nemají takové šance se u těchto velkých labelů prosadit. Je jich zkrátka víc a víc a to posluchačům přijde vstříc i bez labelu…
Koho napadlo (vás nebo někoho z Lahar?), že osloví Andreje Bouzikova k namalování obalu vašeho split LP s Lahar? Nějaká veselá historka z téhle spolupráce? A jste s tímhle LP spokojení? Případně co se chystá a peče v kuchyni Stolen Lives …
T: To napadlo asi Davida nebo možná to nějak vymysleli do kupy s klukama s Lahar. Komunikace s mistrem byla pak na mě.:-) Žádnou veselou historku ani nemám. Spíš mě připadalo, že týpek je docela zewlák. Na druhou stranu se mu náš motiv i muzika líbily a byl vcelku ochotnej… za ty prachy… hehehe.
D: Nápad nevzešel z nějaké konkrétní makovice. Na vše bylo, tak jak má být, vypsáno výběrové řízení, kdy se v prvním kole udělalo síto, z kterého vzešli tři favorité, pro které se následně hlasovalo. No a vítězem se stal Bouzikov. Korek z Lahar poté upřesnil, co by na přebalu desky mělo bejt. Pak už se jen dohodnout s mistrem, nastínit naši vizi a poté čekat. Ale výsledek stál za to, u nás maximální spokojenost. Deska se myslím povedla i obsahově. Sice zpětně bych k tomu nahrávání přistupoval o malinko jinak a s lepší přípravou, ale i tak si myslím, že to v té době bylo to nejlepší, co jsme ze sebe mohli vymáčknout.
H: S LP jsem já osobně spokojen, jak vizuálně, tak i s perfektním zvukem nás i Lahar. A co dodat dál? Myslím si, že i ostatní ocenili tuto velice povedenou desku. Nevím jak u ostatních členů kapely, ale u mě se pečou skvělý buchty 🙂 Nechte se překvapit!
Jaká je „scéna“ respektive punkové podzemí ve východních Čechách? Zdá se mi, že na přelomu tisíciletí to kolem Hradce a za Hradcem přece jenom žilo víc – ziny, kapely, koncerty atd. Doporučte nám nějaké nové kapely, místa kde se hraje atd.
D: Nebudu hodnotit stav „scény“ u nás. Ale souhlasím s tebou, že to před několika lety žilo o něco více. Ta sinusojda ale funguje spolehlivě, takže někdy to muselo začít upadat. Ale ta nejhorší krize bych řekl je teď přežita a mohlo by se začít blýskat na lepší časy. Nové kapelky, tak asi E.D.E. – grind/noise výplach, Reptal Biopsy Forceps – místní gore grind sebranka, jináč po východě to moc neregistruji. Místa pro hraní, klasika Hradec Králové – La Putika, v Pardubicích se dělají koncerty po hospodách tak nějak různě, v České Třebové funguje Modrý Trpaslík, ve Vysokém Mýtě třeba Mikádo nebo M-klub. Celkové to ale žádná sláva na východě není…
H: V mém okolí VM se koncerty po letech spánku opět začaly pěkně točit. Vznikají tu nové kapely různých ražení a společně se členy kapel, které tu už nějaký ten pátek působí, se dávají do grind, punk, crust, metal tvorby. Například nová banda Rectal Biopsy Forceps valící solidní porno gore, chystají první vystoupení v klubu Phoenix ve VM společně se SL. Hihihi – něco pro mě.
Jak vidíte a co říkáte stavu hardcore / punk scény dnešních dní tady u nás v Čechách? Co vám chybí nebo naopak čeho už je moc?
T: Myslím, že hc/punk scéna u nás je na tom vcelku dobře. Koncertů a všeobecně akcí je spoustu. Zahraniční kapely si myslím k nám rádi jezděj. Zároveň ale množství koncertů může bejt i problém, protože lidi pak tak trochu zlenivěj a opravdu si vybíraj (to vidím bohužel i na sobě) co navštíví a co podpoří. Jediný co mi tu asi chybí jsou ty squaty nebo prostě víc alternativních míst.
D: Připojím s k Tomášovi. Svět zřejmě nezměníme, ale určitě na tom nejsme nějak zle. Jsou tu dobré kapely, dobrá distra a labely, dobré místa na hraní. Je pravda, že občas je tu přetlak koncertů a kapel z venku, čímž se z pořádání koncertů stává celkem adrenalinový sport. A jak píše Tomáš, chybí mi tu více alternativních prostor, za kterými, by stáli lidé ze „scény“.
O: Podle mě se asi už žádného zázraku nedočkáme, ale baví mě když vidim na koncertech nový lidi, který si tu hudbu užívaj.
Celkem dost brousíte a hoblujete pódia po celých Čechách. Kde se vám zatím nejvíc líbilo, kde byla největší odezva? Co Evropa a svět? Nějaké plány na tour? Kam byste se rádi podívali?
T: Myslím, že v tomhle bejt konkrétní by bylo dost zbytečný a nespravedlivý. Nezáleží na místě, ale spíš na tom kdo se sejde a obecně na atmosféře celý akce. Posledních pár akcí bylo hodně vydařených jmenovitě (přece jenom) Jindřichův Hradec, docela i akce u nás (nebo spíš u druhý půlky kapely:)) ve Vysokém Mýtě, pak mě určitě překvapil letošní MayDay fest a Against the Stream fest, kde bohužel účast lidí byla dost provar. Momentálně se hodně těším na koncert do Rakovníka. Pak máme taky koncert v Lipsku a ještě jednu další nabídku k našim západním sousedům, tak uvidíme. Tour je právě teď asi spíš jen v našich hlavách, potřebovali bysme udělat nový věci. V rámci Evropy bych jel kamkoliv, ale docela by mě lákala asi Skandinávie.
D: Vezmu to za tenhle rok a to u mě jednoznačně vede tohle top trio: koncert v Jihlavě s Rapsöd a A.I.O., letošní May Day fest a nakonec koncerty ve Vysokém Mýtě. Venku jsme toho zase tak moc nenahráli, ale poslední koncert v Lipsku byl super. Plány na tour jsou, jak jsem psal výše. Osobně bych se rád mrknul k požíračům šneků do Francie a pak samozřejmě chladný sever.
O: Těch dobrejch míst je fakt spousty, to asi řeknou kluci, ale já nikdy nezapomenu na masakr veganský hody ve Šternberku. Respekt. Jel bych kamkoliv asi.
H: Díky našim fanouškům a lidem, kteří snesou poslouchat tento náš kravál, se nám líbí všude, nejen v ČR. Při té hromadě odehraných koncertů, kde to bylo všude super, už ani nevím, kde se nám líbilo nejvíc. Díky všem! V roce 2011 máme v plánu podívat se po Evropě, kde zakončíme produkci v Portugalsku (doufejme, když vše dobře dopadne!!).
Moje oblíbená otázka. Doporučte čtenářům Periferie nějaké zajímavé místo ve východních Čechách, kam se vydat na výlet? Co určitě nevynechat ..
T: Ty jo…tos mě docela dostal. Záleží na člověku, co chce vidět. Třeba zámky tady v okolí – Náchod, Opočno, Nové Město nad Metují…já asi spíš preferuju přírodu, takže určitě Orlický hory ať už v létě nebo v zimě. Teď mě třeba napad lokální pivovar ze Žamberka, kterej dělá docela dobrý nepasterovaný pivo s názvem Žambereckej kanec…hahaha:-) Pak třeba zoologická zahrada (s těma já teda moc nesympatizuju) ve Dvoře Králové nad Labem…
D: Určitě doporučím Toulovcovy Maštale, pokud jste někdo milovníky jízdy na kole v přírodě jako já, určitě budete nadšeni.
O: tak nejlepší jsou určitě pohraniční oblasti a hory…nic lepšího mě nenapadá.
H: Nové Hrady, Toulovcovy Maštale a přilehlé okolí jsou prostě super.
Co osobně preferujete? Stahování nebo materiálno, tzn. radši si koupíš vinyl třeba neznámé kapely nebo většinu muziky poslední dobou jenom stahuješ? Myslím, že je to hodně aktuální téma a dost se to dotýká i kapel samotných .. jak se k tomu stavíte, když někde na netu najdete vaše nahrávky vyripované ke stažení …
T: Tohle mám já tak půl na půl. Stahuju a kupuju vinyly zároveň. Něco nejde sehnat na vinylu, něco nejde stáhnout. Ale taky říkám, že když je něco pecka v mp3, nemám problém jít si koupit i vinyl. Jestli jsou někde naše nahrávky ke stažení, tak s tím problémem vůbec nemám, ať klidně jsou. Zrovna tuhle mi ale kámoš říkal, že mu mám přinýst cédo, protože na netu nás nemůže vůbec najít. 🙂
D: Tak vinyl bych si asi od absolutně neznámé kapely nekoupil. Potřebuji vždycky něco, abych si danou kapelou mohl trochu očuchat, blíže se seznámit, nejlépe ji vidět naživo a pak pořízení desky nic nebrání. K tomu upřednostňování stahování nebo materiálna, nevyzdvihuji nějaký přístup k muzice nad jiný. Vždy je to podle aktuální situace a pakliže mi to situace jen trochu dovolí, snažím se kapelu podpořit koupí desky. Ale ne vždy se to zadaří a pak přijde na řadu internet. A taky je to otázka osobních preferencí. Internet se stal co do možnosti šíření hudby médiem, které zřejmě nemá konkurenci. Ale jsou tu věci, které budou vždy pro internet nedosažitelné. To, že si desku budete moci spojit s nějakým koncertem, zážitkem, daným životním obdobím, moci se pokochat přístupem k její realizaci a jak se to povedlo převést na kus papíru a asfalt, to vám žádný jedničky a nuly nenahradí. Kdyby nás někdo ripnul a dal na net, bylo by mi to asi celkem jedno. Asi bych z toho měl asi i dobrý pocit, když by se někomu ta muzika líbila a dal by si takovou práci s ripováním a uploudem.
H: Samozřejmě preferuji si desku koupit. Já osobně kupuji desky neznámých kapel, až po tom, co si jejich tvorbu poslechnu na koncertě, festivalech a jejich kompilacích popř. si kapelu vyhledám na netu a poslechnu si nějaké nahrávky. Vím ale, že v dnešní době se mnoho lidí stahování nebrání.
Takže vás už nebudu dál trápit. Závěrečná otázka je prostorem pro vás. Vzkazy, top teny, plány, sny …
D: Díky za možnost vyplodit pár slov našich chorých mozků pro Periferii. Když top ten, tak jen top five:
1) VIOLATOR – Annihilation Process
2) BLACK BREATH – Heavy Breathing
3) LYCANTHROPHY – s/t LP
4) KYLESA – Spiral Shadow
5) UŠTKNI – Protijed
Vzkaz, chci poděkovat všem nejen metalovým kapelám, které nehrají na jednom pódiu s náckama. Řežte fašouny a nežerte maso! Thrash & Antifa!
O: Díky moc za Tvůj zájem.
H: Rád bych poděkoval všem, kteří nás v naší tvorbě a produkci podpořili a pomohli nám rozjet tuto kapelu na takovou úroveň, na jaké je teď…A bude to lepší! Díky! Thrash and fucking death metal :))) Honza.