Vaše kapela existuje již deset let. Jaká to byla léta a jak vypadá kapela dnes v porovnání s minulostí ?
Ok … těch posledních 10 let změnilo kompletně můj život. Žil jsem v malém městečku na jihu Itálie a nyní již 7 let žiju v Berlíně. Dělal jsem různý věci v mém životě než jsem se stal „muzikantem“ a teď jsem pořád na cestách, vydávám jedno album ročně, hrajeme s kapelama, o kterých jsem snil jako dítě … to je velká změna! Na druhou stranu: nemám stálou práci, nejsem bohatý a jistě ani nikdy nebudu … ale koho to zajímá? Žiju svůj život způsobem, kterým chci, jednoduše díky mojí muzice a mým textům, v undergroundu známých jako „Offenders“, to je realita dneška!
Minulost, náš opravdový začátek jako kapela, byla stejná jako u většiny jiných kapel: zkoušeli jsem hrát ve svém okolí, snažili jsme se být vidět, opíjeli jsme se ve zkušebně … dobře, nyní bereme věci více „seriózně“ než v minulosti, ale tenkrát, když jsme vydali naší první nahrávku „Hooligan Reggae“ jsme byli taky skutečně krásně seriózní… Berme to jednoduše, jsme jenom o deset let starší, naše minulost je stále naší přítomností 😉
Máte novou desku. Jak se liší od minulé nahrávky „Generation Nowhere“?
„X“ je jiná než „Generation Nowhere“, v první řadě si myslím, že má trochu více „pozitivní“ texty. „Generation Nowhere“ byla trochu beznadějná, zatímco „X“ dává alespoň nějakou naději. Jak já říkám, byli jsme generací „nikde“ a teď jsme „někde“, a naše někde je jednoduše naše 10. výročí, velký krok, naděje, že přispějeme naší troškou scéně. „X“ má také poprvé v historii naší kapely dva songy, které v textech mixují němčinu s angličtinou. První singl z „X“ se jmenuje „Alles muss raus“ (Vše musí jít), a přesně to je, jak my se cítíme být kontaminovaní osmiletým pobytem v Berlíně, mixujeme jazyky i způsob života. A lidem se líbí, jak to děláme, což je skvělé!
Kde berete neustálou inspiraci pro vaše texty a kdo je skládá?
Já jsem v kapele jediný, kdo píše texty a skládá hudbu od našeho začátku, a jak vždycky říkám, mojí hlavní inspirací je můj každodenní život a zkušenosti nebo cokoli, co mě zajímá. Vždycky zpívám texty, které reprezentují mě nebo způsob mého života – můj životní příběh. Nikdy jsem nemluvil o něčem, co jsem neprožil nebo tomu nevěřil. Několikrát jsem použil formu „třetí osoby“, jako to bylo v „St. Pauli Swing Hooligans„, která mluví o swingové mládeži v Hamburku v době nacistické diktatury… samozřejmě, nežil jsem v té době… ale četl jsem o tom a přirozeně ze mě vyšlo, že chci udělat něco na počest swingového kultu, opravdové legendy, skupiny dětí, které hrály „černou hudbu“ v době, kdy to bylo striktně zakázané zákonem… opravdoví rebelové, opravdoví antirasisti… dnešní děti potřebují znát tenhle příběh.
Co můžeš říct o německé a italské scéně? Jak moc se změnila za těch deset let existence The Offenders?
Nemůžu říct mnoho o italské scéně, protože je to dlouhá doba, co jsem jí opustil a opravdu nevím, jak to tam nyní chodí. Vše co můžu říct je, že v průběhu těch let se toho hodně změnilo, přirozeně, víš jak? … Čas mnoho věcí i lidí změnil, v dobrém i ve zlém … I když nejsem zrovna optimista, stále věřím v lepší budoucnost, myslím, že nemůžeme jednoduše říct, že minulost byla lepší a všechno dnešní je na hovno. Pamatuju, když jsem byl dítě na konci 90. let. Nepoužívali jsme internet, poslouchali jsme kazety, četli fanziny, byli jsme v neustálém kontaktu a propojení s předchozí generací z let osmdesátých, cítil jsem se skvěle, že můžu být součástí naší skinheadské crew. Zjišťoval jsem každý den víc a víc věcí o skinheadském kultu, bavil se se staršíma klukama a snažil se „krást“ nové zkušenosti a být všude, tady i tam … a ne vysedávat celej den na facebooku nebo sledovat kapely na youtube … samozřejmě to v mých očích bylo lepší, protože žít reálný život je vždycky lepší, než ta virtuální sračka, ale stejně … v každé době jsi jednou nahoře a jednou dole … vyrostl jsem a žil jsem v devadesátých letech a vyrostl jsem do dnešní doby … Ale vždycky doufám, že může být líp, kdekoli kde zrovna jsme, v Německu, v Itálii nebo v České republice 😉
Takže se uvidíme na koncertě 25. března v klubu Buben! Keep the faith!