Texty hrály v hardcore / punku vždy velmi významnou roli, aktuálně se tomu podrobněji věnuje třeba kniha „The Poetry of Punk“, kterou napsal Gerfried Ambrosch z Lightbearer / Archivist (víc tady). Některé mohou být naprosto jasné na první dobrou, některé posluchače donutí hloubat a přemýšlet či v nich hledat skryté významy, některé zůstanou co se týče obsahu sdělení navždy skryty v mysli toho, kdo je napsal.
Minule jsme si posvítili na kapelu úplně novou, dnes se naopak vrámci společného split LP podíváme rovnou na dvojici kapel, které už nejsou žádnými greenhorny v prériích vezdejších: V.O.H. a SCALP. Martin (zpěvák Scalp) a Lukáš (zpěvák V.O.H.) vás svými vlastními slovy provedou náměty šesti skladeb, tvořících kostru právě jejich společné desky (recenze).
PROTI SOBĚ (SCALP)
„Proti sobě je písnička na velmi obehrané téma, jímž je manipulace nenávistí. Cílem každého manipulátora je vytvořit nepřítele a tohoto nepřítele pak pomocí emočně silných nálepek dehumanizovat. Z člověka se pak velmi rychle stává nákaza, infekce, parazit, škůdce… Jak těžká je představa, že šáhneme na život jiného člověka a o co snazší je představit si, že vymítíme škodlivou nákazu? Důležité je pak nakreslit dělící rovinu a proti nepříteli postavit vlastní (tu jedinou správnou) názorovou skupinu. Události posledních let ukázaly, že manipulace nenávistí a rozdělování společnosti je a bude stále funkční prostředek k získávání podílu na moci. Stát se součástí této hry je opravdu snadné. Přesvědčení, že stojíme na té správné straně nám totiž vůbec negarantuje, že při snaze vyrovnat se se složitou skutečností si nebudeme pomáhat dělící čárou, cejchováním a manipulativními metodami podobně jako „nepřátelská“ protistrana.“
DEN ZA DNEM (SCALP)
„Den za dnem byla reakce na postupný osobnostní propad jednoho mého kamaráda. V určité své životní etapě se řidičem jeho jednání začalo stávat bezohledné alkoholové opojení. Měl jsem možnost to sledovat opravdu zblízka a Den za dnem byl můj povzdech a snaha se s tím nějak vyrovnat. Ač se to tak na první poslech nemusí jevit, v textu není obsažený ani tak odsudek jako spíš lítost. U lidí, kteří propadnou závislosti, totiž nejde v zásadě ani tak o osobní selhání, jako spíš o podlehnutí nemoci. Ano, drogová závislost je bohužel nemoc. Mnohdy smrtelná. Jedna paradoxní paralela závěrem – míváme tolik soucitu s lidmi, kteří onemocněli rakovinou, a přitom dokážeme pohrdat těmi, kteří jsou závislí na drogách.“
VSTÁT A JÍT (SCALP)
„Výsledky magnetické rezonance mozku čerstvě zamilovaných jsou až nápadně podobné tomu, jak vypadá magnetická rezonance mozku lidí s akutní psychózou. V určité době jsem se dostal do zamilované akutní psychózy a trochu se mi nepovedlo udržet si čistý morální kredit. V hledáčku byl jediný cíl a mě přestalo záležet na tom, kolika blízkým ublížím, když se ho budu snažit dosáhnout. Když jsem pak z tohoto stavu vystřízlivěl, pocítil jsem nad vším velikou lítost. Vstát a jít je osobní zpověď a zároveň snaha o návod, ve kterém jsem si sám pro sebe snažil definovat, jak z toho ven…“
GENIUS LOCI (V.O.H.)
„Tenhle text pojednává o poměrně klasické situaci, kdy každý kupující či jiný nabyvatel stavby řeší, jestli je levnější a méně pracné stavbu zrekonstruovat a opravit, nebo je lepší jí rovnou zbourat. Myslím, že spousta z nás už se do nějaké podobné situace dostala. Já od dětství mám rád určité typy domů, kde je ihned po vstupu či rovnou přímo od branky cítit ten život, který se tu odehrával. Je to prostě duch toho místa (toho domu), kterým ta stavba na sebe něco prozrazuje. No a o tom je právě tenhle text. O stavbě kde ten duch místa je opravdu silný a navíc je to lehce zchátralé malebné stavení na konci vesnice, tedy ideální poloha. Má to svoje kouzlo a je na každém z nás, zda ho upozadíme a vystavíme raději novou budovu, či zda podlehneme geniu loci a budeme ho citlivě následovat.“
NEKONEČNÁ ŘADA ČÍSEL (V.O.H.)
„Tady jsem se snažil nějak zachytit tu někdy až neuvěřitelnou sílu času, čísel a okamžiku, která se točí pro každého jinak a přesto vlastně stejně. Navíc mi tak trochu připadá, že postupem času se pořád všechno cíleně urychluje a dává se do podvědomí pocit, že stále něco nestíháme a je už vlastně pozdě. Všichni to tak trochu víme, ale přesto stále hrajeme tuhle podivnou hru poctivě podle pravidel a každý jsme poslušným nositelem svého čísla.“
USMÍŘENÍ S BOHEM (V.O.H.)
„Text naráží na skutečnost jak je bytí velice pomíjivé a vždy je trochu otázkou náhody, zda vůbec a případně jak ještě prožijeme následující den. Den začíná zdánlivě jako vždy, čaj a polibek svý ženě, no a za chvíli je tentokrát všechno jinak. Myslím, že je potřeba si tuhle holou pravdu občas připomínat. No a zase jsem chtěl trochu ukázat na tu naší někdy až komickou umanutost na přesné dodržení termínů na odevzdávání, která je v tomto případě už dávno pasé, protože nastává usmíření s bohem a ten má své termíny.“
Všechny tři vály od V.O.H. najdete na bandzone. Jednotlivé a kompletní texty Scalp si můžete přečíst tady.