Bad Engrish – Street punk, Oi! & Rock n Roll

Voltage records hraje mezi tuzemskými labely roli jakéhosi hybernujícího dravce, který zpravidla číhá někde v zákrytu, aniž by se venku vědělo, jestli tam stále je, aby pak z čistého nebe zasáhl nějakým ostrým výpadem. S nadsázkou řečeno úsporný, ale zatraceně efektivní režim. Voltage navíc částečně vyplňuje mezeru a supluje roli tehdejších labelů zlatých časů Punkcore nebo Charged records a stále jede na vlně (převážně) amerického streetpunku / chaospunku, přičemž občas vytáhne z rukávu eso, s nímž se už dávno nepočítalo, a které se potulovalo převážně v nostalgických vzpomínkách okovaných plnobarevných punks – ať už je řeč třeba o LP od The Virus (recenze) nebo avizovaného nového alba The Havoc. My se ale dnes podíváme na novou nahrávku Bad Engrish (Colorado/Texas), která už je venku.

„Totální přežitek, generická napodobenina rocku převlečená za pankáče z 80. let. Tihle kluci se v roce 1983 nejspíš ještě plazili v plenkách, pokud už vůbec byli na světě.“ psal o nich kdosi někde na internetech a já si říkám, že je to vlastně poměrně dobrá pozvánka na tuhle desku 🙂 Pravdou je, že od Bad Engrish nelze čekat vysoce angažované texty s důrazem na sociálně kritická témata, toto je převážně oslava punkového života a neodmyslitelného fuck off attitude, plná nadhledu a úmyslných klišé – což ostatně avizuje už obal desky, logo, atd. Dlužno dodat, že sem tam se najde i vážněji laděný text, i zde např. dojde na často probírané téma v textech US steetpunkových kapel a totiž odcizení mladé generace na okraji společnosti, traumata a podlomené duševní zdraví – tohle je tam poměrně velké téma, ostatně trochu se o to otřel i Henry Rollins v rozhovoru pro KaH.

V podobném duchu se nese i samotná muzika, která je ve větší míře spíš hravá a šibalská než výrazně bojovná a agresivní. To jí ale ani přes její melodiku a chytlavost neubírá na energii a jadrnosti. Výrazné refrény, singalongy, dynamika a zadek nakopávající rytmika. Celkově to nejlépe vystihuje název samotné desky, v podstatě si ke kapelám typu Endless Struggle, The Krays, Clit 45 nebo Blanks 77 můžete připočíst ještě Lower Class Brats a špetku Oxymoron.

Pokud tedy máte chuť na streetpunk, který se nebere smrtelně vážně, jste na správné adrese. Takže si otevřete plechovku piva a užijte si punkovej mejdan. Pořídit si k tomu můžete i limitku s nádherně toxicky žíhaným vinylem.