Kung-Fu Girlz – To nejlepší z konce světa

Šokující, že se vyhlášený flákači po rovných třech letech (už!) dokopali k dalšímu 12″ releasu. Časoví optimisté dali dohromady kolekci pěti neoptimistických písní s jasně deklarovanym názvem „To nejlepší z konce světa“. Punx for punx, negativity for punx. Osobně je mi navýsost sympatický, že se dneska někdo nebojí bejt negativní, když za to většinou schytává „pozitivní“ hejty jak vám radí prezident, parlament, premiér, i tenhle senátorskej šmejd; reklama, zaměstnavatel a Home Credit (tedy reálný kapitalismus). Od pozitivních signálů tady prostě máte vládu, konzum a palečky na instantním štěstí.

Mám pocit, že na novým LP KungFu ubrali z pivního Oi!punku a přidali starýho dobrýho 80’s hardcoru od Sedlčan. Však se stále přítomnýma Oi! prvkama. Co jsem slyšel, tak Oi! kultura se díky přirozený selekci – ubývání vlasové pokrývky dostal do módy i na Fluffu a dokonce i mezi kluky z akády. Tak pěkný skinheady už prý dlouho nikdo neviděl. To by mohlo nový desce KFG zaručit dostatečnou pozornost (o kterou se ale kapela sama musí přičinit koncerty a ochotou distribuovat desky lidem), pokud tu pozornost nezastíní nějaká jiná aktuální trendy píčovina z umprumky.

Texty zůstaly stejně pivně-primitivní, což mě nijak neuráží. Sdělení do pár řádků, zpráva jasná. Dokončeno to, co bylo započato už na debutu. Jsme jen děti nádherně hnusnejch měst. Nitka vede – díky Kráťovi – až na hnusný špinavý Kladno. No, já ho rád rozhodně nemám a nikdy jsem neměl. Ale mám rád stejnojmennej track, kterej je nejsvětlejším (na Kladně nejen bílý muž žasne) bodem desky. Připodobnil bych ho k jednorázovým peckám (někdy naprosto přirozeně) zapomenutejch ČS kapel. O tipy pište maily. Skvělá zpěvná melancholická věc. Mírova čeština mě baví mnohem víc než Mírova angličtina. Obal se mi nelíbí. Tentokrát neřešim. To důležitý v drtivý většině hledám uvnitř. A ve videu jenom známý ksichty.

Sumář: Moje oblíbená líná kapela vydala další nahrávku, která na rozdíl od předchozí, nezní jako kompilace demáčů. A stává se tak moji novou oblíbenou domácí nahrávkou. Líp se mi nenávidí, při těch dvaceti minutách. Kladno <3 (track only).

Na závěr naprosto troufalá poznámka (která nijak nesouvisí s kapelou, ani tím nejlepším z konce světa a vyjadřuje pouze názory autora): Volám členy výboru spravedlivého hněvu 24. února. Nevidno vaše statusy, ani vlajky na pozadí. Nepočuť váš hlas. Tolik aktivistů vídával jsem. Nezbyl zřejmě ani jeden. Kde jste? Máte práci s dělením občanů do první a druhé kategorie? Život Evropana má vyšší cenu než život špinavýho Araba? Starosti jste si dělali o to, co dál bude se světem. A teď si je dělám já, když vy jste ztichli a tiše ignorujete bombardování civilních cílů někde, kam vaše slepá mapa (a zájem) už dohlédnout nemůže. A vy, starosto! Rakušane, Rakušane… Chlape bídná. Jednejte. Zdalipak zřím o zimním slunovratu také fasádního Netanjahua v pytli? Zcela pomíjím fakt, že bych ho strašně moc rád viděl v tom opravdovým. Jednejte, jestli vám ve skutečnosti jde o lidská práva a tolik proklamovanou solidaritu. Ale nebojte. Já vím, že nejde. Louče se, s přáním smrti fašismu (ten židovský nevyjímaje)! pⒶc

Vysvětlení pro ty, kterým to není uplně jasný: Kritika Státu Izrael nerovná se antisemitismus.