Red Dons – East / West Collection

Letos vydaná kolekce (a lehce pozměněná verze původní East / West kompilace z roku 2019) založená na nekompletních, ale většinových singlech kapely, která úžasně naplňuje definici skrytýho rodinnýho stříbra. Neuvěřitelný melodický potenciál, kterým kapela nikdy nešetřila a byla ke svým posluchačům více než velkorysá. Prostě buď máš nebo nemáš a to parta kolem Daniela Husayna vždycky měla. Punkový hymny, který mimořádně skvěle zněj na sedmipalcích a toho si Red Dons byli vždycky vědomi. 7inch je punk. Byly si toho vědomi i sympatický labely jako Deranged, Taken By Surprise, Dirtnap a Grave Mistake Records, který vlastně vždycky chránily polozakopaný poklady. Vpravdě indie music chart záležitost, totální hitová nálož. Černý, ale mám to tak rád. Jeden bomb track za druhým. Tak i „East / West Collection“, kdy strhující energií je napěchovaná hudba a skoro až libovolným písmem svatým obsah. A ne, nemluvim o tom jako o jediným písmu. A už vůbec ne jako o písmu hodnýho zbožštění. V textech se objevuje to, co je střednímu východu blízký. Daniel v nich často opouští Ammán, jsou plný lásky i bolesti, což spolu nezvratně souvisí. Jsou plný vykořenění, dopisů, citový vyprahlosti, renegátů, nočních můr ve vlastním a přesto cizím pokoji. Když jsem jenom jednou v životě opouštěl Ammán, cejtil jsem lásku i bolest, že opouštím místo, kde mi bylo fajn a kam se pravděpodobně nikdy nevrátim.

Speciálně ve skladbě „West Bank“ a „Genocide“ myslím na Janu Černochovou (Moše Dajan z Prahy, ale Moše Dajana mělo jeho vojsko rádo), Víta Rakušana, Radkina Honzáka, Jiřího Padevěta a jiný smutný a nebezpečný sionisty. Diktátoři vkusu a pravdy, jejichž pocit vlastní morální neotřesitelnosti je až k nevíře. A přitom minimálně poslední dva určitě nejsou hloupý lidi. Jenže zloba těhle hlav z ikonostasu eX-Twitteru je zaslepuje docela a vede k tunelovýmu vidění mrtvýho policejního koně, kterej těsně před svoji smrtí i tak byl stiženej slepotou. Havlisti, který se jím jen zaštiťujou a jdou proti všemu jeho učení. Nebo ho nikdy nepochopili. Nebo jsou prostě jenom zlý a nenávistný, raněný vlastní vnitřní bolestí. Každopádně podporovat genocidu neni společensky odpovědný a hodný „slušných Čechů“. Radikální sionismus na konci vede k terorismu a zbytečný smrti, stejně jako radikální antisemitismus. Likud >= Hamás, stejně jako ODS >= KSČ. <Větší menší než> znamínka jsou libovolně k záměně. Rovná se zůstává. A to co cejtim teď, taky láska neni a už ani bejt nemůže. Spíš lítost, že se ve jménu šoa (je to zneužívání jména nebo vlastnost?) přehlíží a spíše nepokrytě podporuje 75 let trvající plošný vysídlování lidí, který zase vede k otevřenýmu vyhlazování lidí, který údajně nemaj patřit na tenhle svět. Nepokrytě podporuje 56 let trvající okupaci. V roce 2023 v tzv. srdci Evropy, myšlení carskýho/sovětskýho/dnešního Ruska. Kdepak, ten panslavismus, v kombinaci s malostí služebný minulosti, se zapřít nedá. Proč bych se za to styděl, cejtim nenávist. Jsem nedobrý Václav. Ne nutně osobní (i když?), ale nenávist politickou. Moje pohrdání domácí „elitou“ je ale nic ve srovnání, jak Evropa a „elity“ pohrdají lidma tzv. druhý kategorie a je jedno, jestli na polsko-běloruských hranicích, v Jemenu, Etiopii, západním břehu nebo pásmu Gazy. Kdo a jak vás vychoval, spravedliví? Vaši fotři by zasloužili přes držku, jak málo vás řezali. A vy se nestydíte ani trochu.

Bolest tzv. civilizovanýho světa je až agonická. I muzika RED DONS byla pro mě vždycky dost bolestivá a melancholická záležitost. Napětím naplněný písničky. Zdroj zklidnění, zastavení, zamyšlení, ohlídnutí; stejně jako motivace nepřestat, ať už to znamená cokoliv. Teď zjišťuju, že je i dost osobní. Jak dlouho tohle bude ještě trvat? Jak dlouho se budou zavírat oči a věšet vlajky s hvězdou Davidovou, místo který by veprostřed mohla klidně existovat modrá swastika (nebo jen tak nenápadně prosvítat) a nikdo už by se už ani nepozastavil (from the river to the sea, that’s the flag you’re gonna see – je teda podle vás O.K, ale za …Palestina will be free – se už věší na jatkách na háky nebo ještě ne? Jsem zmatenej a přitom vládnoucí garnitura pořád komunikuje. Jenom nevim s kým). Řád a pořádek. Chleba, vodu a bezpečí lidem, který splňujou rasový, morální a hodnotový kritéria, který byly vymyšlený eugenikama před více než stovkou let. Sterilizace, nový učebnice historie a vymoženosti americko-německýho jatečního průmyslu. Pevnost Svatá země ve spojení s Pevností Evropa. Naštěstí jako všechno, je to jen smrtelný a pomíjivý pouto. Nemám fakt nejmenšího tucha, jak dlouho to všechno ještě bude trvat. Já budu trvat jenom tak dlouho, dokud budu mít nahrávky Red Dons a další raison d’être (x2 + LVMEN). Jasně, poslech RED DONS pravděpodobně nedělá z jedince lepšího člověka. Ale horšího určitě ne. Někomu by to minimálně neublížilo.

P.S. Ten tajemnej nápis v češtině na zadní straně mě přes svoji temnotu ještě naplňuje mírnym optimismem. Ale bezbohažel si myslim, že Palestince brzo čeká opravdu poslední an-Nakba. Humanismus nebo supermacismus a kulturně-nábožensko-rasový zákony, který definoval někdo za nás? A pro ty fanatický fundamentalisty nahoře, když už nic jinýho, tak jen ke tradičním křesťanským Vánocům knihu Nebudu nenávidět od Izzeldina Abuelaishe, SPOLU s Věčnou Treblinkou od Charlese Pattersona. Ke studiu. Ale na lidi se nemaj klást přehnaný nároky, já vím.

Honza Pariah ‚N‘ Ausländer