NOISE melnik – Otevřená krajina

Comebackový MCD / EP mělnický hardcore kapely NOISE melnik – „Otevřená krajina“ je cca čtvrt roku na světě. Po čtrnácti letech od čtvrtýho dema. Po dvaceti osmi letech od vzniku. Po několikaletý pauze. Proč začali hrát a co jim bylo předlohou je téma, který nevyhnutelně musí počkat na osobní otázky a odpovědi. Na koncertech ideálně. Stejně jako příběh Otevřený krajiny od Adolfa Liebschera. Jdi a dívej se. Jdi a poslouchej. Jdi do pitu a bav se. Jdi a zeptej se.

Nový čtyři kousky mi udělaly hroznou radost (a rozhodně nejen mně), stejně jako fakt, že v roce 2020 NOISE melnik opět začali hrát. Když se sbíral materiál na kompilačku „Dvasedmšestnulajedna“ tomu ještě nic nenasvědčovalo. Jen krčení ramen a nesmělý úsměvy „jo, to už asi ne.“ Přesto se stalo a odměnou byl vyprodanej lokální klub a energický vystoupení, jako myslim energický vystoupení kdekoliv vidíš. Jedna velká old school hardcore show. Přemek je mašina, zrak nevěří, ucho nechápe. Neuvěřitelný a autistický rytmy. Petrova basa je rovna Honzově kytaře a Vojtu hledej. Buď hystericky řve texty (který jsou k přečtení a zamyšlení na CD nebo bandcampu) klidně v sedmý řadě sálu nebo poletuje nad hlavama oddán do rukou jiných. Nikdy na stejným místě.

Tak jako první koncert po XXX letech, tak stejně i „Otevřená krajina“ prošla porodem bez téměř jakýhokoliv proma, což je mi sympatický. Stejně jako mi tihle skromný a naprosto normální kluci sympatický jsou. Zasloužili by velký sály, ale očividně to není cílem. Lokální underground akce jsou bojištěm, jako občasný pivo ve městě a rozhovor jako „co novýho“ smyslem. Pokud je „Otevřená krajina“ jen předkrmem pro nedočkavé, jsem zvědavej co přijde příště. Pokud nic, prozatím zase tak moc nevadí. Na koncertech fungujou věci nový i starý, protože funguje kapela – chtějí tu teď zase bejt, tak tu zase jsou a všichni vědí co dělat. Nikdy to nebyly „žádný v pohodě cesty“ a tak vnímej hudbu a především texty těhle sympaťáků. A srdce se zas rozbuší. A ani ti nepřijde, že „Demo 1999″ a novinku dělí časová propast. Klidně by demo mohlo bejt demem 2019 a nebylo by to divný. Tak kompaktní ty tracky jsou. Plamen možná na chvíli zeslábnul pro život kolem, ale nikdy nevyhasnul. Nakonec, NOISE melnik si ho ve zkušebně opět rozfoukali sami a to nevokecáš.

Neměli jsme na srdci žádnej argument, jen imperativ, když jsme Pražákům a Pepovi z NDSŘ řikali, že tohle je šleha a velká malá věc z Mělníka. Bylo vidět, že nám nevěřej, skrze nevěřícný a pobavený obličeje. Přesvědčili se až Na půl cesty. To jsou NOISE melnik. Otevřený lidi, otevřená krajina.