Když se vám nechce pracovat, ale máte zádumčivou až skoro přemejšlivou náladu, není vhodnější nahrávky než Marnost / Oaken split LP. Si takhle můžete intelektuálně čumě do zdi, popíjet čaj či kafe a přehodnocovat svůj dosavadní život. Tak třeba mě v hlavě kolujou čísla (červený), který mě stojí provozování labelu a distra. Než skončila strana Marnost Číst více →
Split LP jsou jedním z mých oblíbených nosičů. Jak říkávám, je to jako dostat dvě desky za cenu jedné, a mnohdy dík nim člověk objeví nová zajímavá jména. Jejich nectností je, že člověk vlastně nikdy neví, co je strana první a co druhá, tedy pokud se nebudete řídit čísly označujícími matrici, z níž to samozřejmě je zřejmé Číst více →
Na jakémsi webu jsem před pár dny v komentářích zaregistroval příspěvek znějící asi takhle: „Phobia vydává nějakou crustovou desku každej tejden, koho to jako ještě zajímá … “. LP Dánů Parasight je jedním z výsledků Mirkovy vydavatelské hyperaktivity a po pravdě, za prvé tohle není „crust“ , stejně jako značné procento dalších aktuálních počinů Phobia, Číst více →
Čas od času mě přepadne chuť pustit si něco u čeho si trochu odpočinu. Mentálně. Takže se občas pustím i do nějakýho toho emo neo crustu alá Fall Of Efrafa. To znamená tuny vybrnkávaček, spíš žádný než nějaký tempo, který se po dlouhejch minutách překlápí do melodickejch d-beat / crust linek. Jednou z nahrávek v Číst více →
Pořád je jich tady jako šafránu, ale už se přeci jen sem tam začínaj objevovat. Kapely podobnýho (hudebního) ražení. A to je moc dobře; že už i v našich končinách začínaj vylejzat a drát se na povrch, líhnout se, pomalu, plíživě, po nocích, v tajemném rouše zahalený entity formující se ze stínů bahenních nánosů, jejichž Číst více →
Je tomu už nějakej čas, co mě na lopatky položili INSTITUTION. Ani jsem se z toho pořádně nestačil voklepat a už mi přijde další šlupka od těhle sXe vagabundů z New Yorkskýho Braddocku. To, že se nejedná o nějakej všemožně inteligentní a uměleckej hudební zážitek napoví už obal. Ten se honosí krutopřísnou černobílou fotkou dvou Číst více →
Tak tady se hrany brousit nebudou! Maximálně v podobě nošení trika švédské crust legendy Abba! Já nevím, co jste čekali od nové desky Doom vy, ale já jsem kurva maximálně spokojenej a dojatej. Slzy na krajíčku! Tahle kapela mě „uvedla“ do punkové scény, která se tolik moc lišila od té, kterou jsem do té doby znal, Číst více →
Industriální intro a krastovej začátek. Tomu panečku řikám sejmout fanouše kapely hned od začátku. Vůbec bych se nezlobil, kdyby to ve stejným duchu i takhle dohráli. O čem je řeč? Nové album amerických grinderů Bloody Phoenix. A vono vlastně je tohle album touhle změnou temp alespoň maliko odlišné od těch předchozích. Ubylo výsypovejch pasáží a Číst více →
Zakončit a zároveň začít další rok recenzí kapely nesoucí se na vlně konečného zúčtování s lidskou rasou, zdá se mi více než vhodný počin. Inspirován posledními hodinami roku, kdy mě doslova zničila předsilvestrovská slavnostní horečka. V ten šibeniční čas si obyčejný člověk skrze nával koupěchtivých a oslavami zmítajících se lidských schránek, bloudících lačně mezi regály, Číst více →
To je mi ale žánrový veletoč v podání tuzemského Insane Society Records. Kdo by řekl, že Barvák jednou vydá čistě stoner / sludge kapelu, že ano. Taky čumim jak puk. Nejen na tu změnu stylu, ale hlavně na kvalitu nahrávky. Kdo by čekal, že se v Chorvatsku z ničeho nic (ok, tak dejme tomu, že old school sludge Číst více →
Tento web používá k poskytování služeb a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte Více informací
Nastavení cookie na tomto webu je nastaveno pro "povoleno cookies", aby vám poskytlo nejlepší možné prohlížení stránek. Pokud budete nadále používat tento web bez změny nastavení cookie nebo klepnete na tlačítko "Souhlasím" souhlasíte s podmínkami použití cookie.