13. května, 2014

Když se vám nechce pracovat, ale máte zádumčivou až skoro přemejšlivou náladu, není vhodnější nahrávky než Marnost / Oaken split LP. Si takhle můžete intelektuálně čumě do zdi, popíjet čaj či kafe a přehodnocovat svůj dosavadní život. Tak třeba mě v hlavě kolujou čísla (červený), který mě stojí provozování labelu a distra. Než skončila strana Marnost Číst více →

Split LP jsou jedním z mých oblíbených nosičů. Jak říkávám, je to jako dostat dvě desky za cenu jedné, a mnohdy dík nim člověk objeví nová zajímavá jména. Jejich nectností je, že člověk vlastně nikdy neví, co je strana první a co druhá, tedy pokud se nebudete řídit čísly označujícími matrici, z níž to samozřejmě je zřejmé Číst více →

Na jakémsi webu jsem před pár dny v komentářích zaregistroval příspěvek znějící asi takhle: „Phobia vydává nějakou crustovou desku každej tejden, koho to jako ještě zajímá … “. LP Dánů Parasight je jedním z výsledků Mirkovy vydavatelské hyperaktivity a po pravdě, za prvé tohle není „crust“ , stejně jako značné procento dalších aktuálních počinů Phobia, Číst více →

Čas od času mě přepadne chuť pustit si něco u čeho si trochu odpočinu. Mentálně. Takže se občas pustím i do nějakýho toho emo neo crustu alá Fall Of Efrafa. To znamená tuny vybrnkávaček, spíš žádný než nějaký tempo, který se po dlouhejch minutách překlápí do melodickejch d-beat / crust linek. Jednou z nahrávek v Číst více →

3. dubna, 2014

Pořád je jich tady jako šafránu, ale už se přeci jen sem tam začínaj objevovat. Kapely podobnýho (hudebního) ražení. A to je moc dobře; že už i v našich končinách začínaj vylejzat a drát se na povrch, líhnout se, pomalu, plíživě, po nocích, v tajemném rouše zahalený entity formující se ze stínů bahenních nánosů, jejichž Číst více →

20. března, 2014

Je tomu už nějakej čas, co mě na lopatky položili INSTITUTION.  Ani jsem se z toho pořádně nestačil voklepat a už mi přijde další šlupka od těhle sXe vagabundů z New Yorkskýho Braddocku. To, že se nejedná o nějakej všemožně inteligentní a uměleckej hudební zážitek napoví už obal. Ten se honosí  krutopřísnou černobílou fotkou dvou Číst více →

Tak tady se hrany brousit nebudou! Maximálně v podobě nošení trika švédské crust legendy Abba! Já nevím, co jste čekali od nové desky Doom vy, ale já jsem kurva maximálně spokojenej a dojatej. Slzy na krajíčku! Tahle kapela mě „uvedla“ do punkové scény, která se tolik moc lišila od té, kterou jsem do té doby znal, Číst více →

Industriální intro a krastovej začátek. Tomu panečku řikám sejmout fanouše kapely hned od začátku. Vůbec bych se nezlobil, kdyby to ve stejným duchu i takhle dohráli. O čem je řeč? Nové album amerických grinderů Bloody Phoenix. A vono vlastně je tohle album touhle změnou temp alespoň maliko odlišné od těch předchozích. Ubylo výsypovejch pasáží a Číst více →

Zakončit a zároveň začít další rok recenzí kapely nesoucí se na vlně konečného zúčtování s lidskou rasou, zdá se mi více než vhodný počin. Inspirován posledními hodinami roku, kdy mě doslova zničila předsilvestrovská slavnostní horečka. V ten šibeniční čas si obyčejný člověk skrze nával koupěchtivých a oslavami zmítajících se lidských schránek, bloudících lačně mezi regály, Číst více →

To je mi ale žánrový veletoč v podání tuzemského Insane Society Records. Kdo by řekl, že Barvák jednou vydá čistě stoner / sludge kapelu, že ano. Taky čumim jak puk. Nejen na tu změnu stylu, ale hlavně na kvalitu nahrávky. Kdo by čekal, že se v Chorvatsku z ničeho nic (ok, tak dejme tomu, že old school sludge Číst více →