LP

Tahle italská partička hraje už nějakejch 9 let, přesto je „Disillusione“ po několika splitkách a účastech na kompilacích jejich první regulerní album. To, že vychází na Agipunk Records, není zas tak velké překvapení, protože kytarista a zpěvák Koppa se relativně nedávno k rodince Agipunk připojil a aktivně se do jeho chodu zapojuje. Kromě toho má Číst více →

Může mít deska charisma? A to je vlastně čistě řečnická otázka, protože tahle deska má obrovský charisma. Jak jinak si zdůvodnit, že mě stále přitahuje a nutí neustále ji poslouchat znovu a znovu, přestože podle klasických šablon na ní není zas tak mnoho hmatatelných znaků, které ve mě tento jev obvykle vyvolávají? Tahle deska mě Číst více →

První sedmipalec týhle kapely jsem tak nějak nechal bez povšimnutí. Už se mi zdálo, že toho stenchcoru je moc. Vypadalo to na další vlnu, kdy se objevují desítky nových nudných kapel stejně jako tomu bylo v trendu neocrustu nebo retro osmdesátkovýho hardcoru. Ale vono ruku na srdce. Přece jenom bude ten stenchcore trend pro mě Číst více →

V mý sbírce je pár desek, který s posvátnou úctou vytahuju z regálů ne proto, abych si je pustil, ale abych se s nima doslova pomazlil. Jsou to takový jakoby základní kameny sbírky. Pustit si je můžu na YouTube nebo někde stáhnout, že ano. Takhle by se mi ohrály, a to by mě možná doslova rozplakalo. No každopádně jednou Číst více →

Split album dua poměrně nových švédských kapel, mající za sebou poměrně dlouhé peripetie, dík kterým konečně spatřilo světlo světa téměř s ročním zpožděním. Nicméně nyní je konečně tu, na bílém vinylu a vydáno za spolupráce třech vydavatelství. První stranu splitu okupují KRONOFOGDEN, se kterými moje první setkání proběhlo dík kompilaci Turist I Tillvaron. Servírují tu deset Číst více →

Adept na crust core album roku. Víc klasičtější nahrávku plnící ty nejpřísnější podmínky v crust core ranku asi letos nenajdeme. Holandské Krush zná u nás snad asi každý. Kapela, které v Čechách vyšla kazeta s diskografií a navíc i u nás celkem pilně koncertující. Mimo mě. Respektive doteď jsem věděl, že jsou z Holandska a Číst více →

Šokující, že se vyhlášený flákači po rovných třech letech (už!) dokopali k dalšímu 12″ releasu. Časoví optimisté dali dohromady kolekci pěti neoptimistických písní s jasně deklarovanym názvem „To nejlepší z konce světa“. Punx for punx, negativity for punx. Osobně je mi navýsost sympatický, že se dneska někdo nebojí bejt negativní, když za to většinou schytává Číst více →

Ty vole. To je nějakej cover band Evidence Smrti ne? Muhehe. Nebudu zlej hned na začátku, ale je pravda, že frázování zpěváka Kutya Harap je více než podobné Márovu způsobu řevu v Evidenci Smrti. Ok, po tom co si člověk uvědomí, že tahle smečka pochází z valašských kotárů a celá sestavička působila v hromadě jiných kapel, které v této Číst více →

Tak, jo dobře si prohlídněte obal, protože přesně tohle vás čeká. Ohnivá smršť, která je hnána kupředu silou vichřice a ničí vše, co jí stojí v cestě. Lahar nahráli svůj jednoznačně nejlepší materiál, který nechává ostatní nahrávky někde pod tím prknem, na kterém se světem řítí pan ohnivák z obalu. Dokonale namíchaný molotov, kde jsou Číst více →