LP

Tohle psaní jsem odkládal na dobu, kdy budu mít v sobě víc pozitivní energie než tý negativní. Tenhle víkend mě celkem nabil. Začátek Nuclear Winter Tour, kdy jsem se naoko rozčiloval, že je 007 narvaná atp., ale moc dobře všichni víme, že je super, že na pouze český kapely přijde takovej kopec lidí. Na začátku Číst více →

Čas od času mě přepadne chuť pustit si něco u čeho si trochu odpočinu. Mentálně. Takže se občas pustím i do nějakýho toho emo neo crustu alá Fall Of Efrafa. To znamená tuny vybrnkávaček, spíš žádný než nějaký tempo, který se po dlouhejch minutách překlápí do melodickejch d-beat / crust linek. Jednou z nahrávek v Číst více →

Dalo by se říct, že co norská hardcore kapela, to záruka kvality. Navíc snad všechny kapely z Norska, který poslouchám a mám rád, jsou šmrnclý nebo nějak jinak dotčený tou jejich black metalovou surovostí a chladem. Livstid znám z jejich split sedmipalce z Passiv Dödshjälp, kde mě samozřejmě spíš zaujali švédští kolegové. Chyba. Celkem v Číst více →

I mě hudebnímu analfabetovi a negramotnému hovadu, kdyby někdo pustil tuhle nahrávku a já měl při tom zavázané oči, tak by mi došlo odkud vítr vane. A naschvál to nenapíšu. Předpokládám, že i členům kapely samotné musí tohle přirovnání a škatulkování tak trochu vadit. Takové to nepříjemné ošívání při zmínce, která vám není tak úplně Číst více →

Začneme tím, že připomeneme všude omílanou větu, že po 12 letech existence jde o první samostatné album. Tahle žďárskopoděbradská cháska toho má, ale na svém kontě celkem dost. Od různých split sedmipalců až po split LP se Saywhy? U tohodle debutu rozhodně můžu použít otřepanou frázi, že nám Lycanthrophy dozráli jak kvalitní víno. Anebo v Číst více →

Další trefa do černého od Insane Society Records. I když mi trvalo trochu dýl než jsem tohle album naposlouchal a zařadil do svého top tenu posledních měsíců. A to je u mě vskutku unikátní záležitost , když jde o švédskej hardcore … Přece jenom je produkce M:40 daleko méně přímočará než je tomu zvykem u Číst více →

Když si poprvý pouštim novou (a první velkou) desku Macgyver, mám sto chutí poslat výrobcům gramofonů reklamační dopis, kde si postěžuju, že vedle přepínání otáček tam chybí přepínadlo, který by to přehodilo z primitivního dřevního raw punku na ten, u kterýho musí člověk zapojit závity a zapnout mozek, aby se dostal na potřebnou frekvenci. Jistě Číst více →

Machetazo. První nahrávky týhle kapely mě bavily. Čistej špinavej grind. Pak se to trochu zvrhlo a jejich skoro gore grind produkci jsem moc nemusel. Proto mě překvapilo, že Doomentia před pár lety zveřejnila plány, ve kterých se právě tahle kapela objevila. Mno po reedici „Trono De Huesos“ jsem nic jako už nečekal. Tahle deska vyšla Číst více →

Když se vám nechce pracovat, ale máte zádumčivou až skoro přemejšlivou náladu, není vhodnější nahrávky než Marnost / Oaken split LP. Si takhle můžete intelektuálně čumě do zdi, popíjet čaj či kafe a přehodnocovat svůj dosavadní život. Tak třeba mě v hlavě kolujou čísla (červený), který mě stojí provozování labelu a distra. Než skončila strana Marnost Číst více →

Hodnej black metal. To je ale ošklivej výraz. Ale furt lepší než oslavovat národní socialismus ve jménu nihilismu a mizantropie co? Seeds In Barren Fields strana obsahuje šestnáctiminutovej song, kterej kdyby nebylo sypačkovejch black metal pasáží zní jako hrubá verze novýho songu od Agrimonia nebo od jakékoliv další kapely podobného stylu (Momentum, Morne nebo třeba Číst více →