LP

Po self-titled albu z roku 2006 přichází tahle italská kapela s novou deskou. A bylo by velkým překvapením, kdyby vyšla jinde než právě na Agipunk Records, kterýmu šéfuje Mila, zpěvák Giudy. Giuda (v překladu Jidáš) může bejt zařazená do stejného ranku jako třeba Kontatto nebo Campus Stermini, se kterými má rozhodně víc společných rysů, než Číst více →

Novej materiál od rouhačskáčsho komanda GOATWHORE jsem očekával s mírným neklidem a lehkým třesem rukou. Na minulém „Carving out the eyes of god“ mlátili do kovadliny tak urputně, že jiskry který lítali kolem, měli sílu spálit každej krucifix a svatostánek v nejbližším okolí. Od nový desky jsem samozdřejmě  čekal na ránu z milosti. K mojí Číst více →

Malé bezvýznamné plus za výběr studia (mo(u)dří vědí).  Jo a taky tuhle recenzi pojmu na moje zvyky dost netradičně. Pěkně tu Gomoru rozeberu vál po válu. Muhehe … První vál Civilizace je spojenej s na kytaru vyhraným intrem, který se rozjede do klasickýho crust coru ovlivněnýho švédskou školou. Celkem kvalitní ústřední melodie či spíš vyhrávka na Číst více →

Záškuby chaosu. Jak trefný název pro nové album prachatických Gride. Patnáct songů nahraných ve studiu Shaark (na dvakrát) a původně plánovaných pro split LP s americkou thrash hardcore úderkou Voetsek. Vydáno jak jinak než u Insane Society Records. Část první: Obal Oproti předchozímu albu, které bylo vyvedeno v „potravinářských“ barvách, které vzbuzují chutě nejenom k Číst více →

Tohle splitko má za sebou téměř románovou story. V plánu je již několik let (minimálně od grajdího US turné) a původně to měl být split sedmipalec vydaný právě pro US tour. Pak Sidetracked navrhli, že by to mohlo být split LP na což Gride reagovali tím, že co třeba desetipalec. Ve finále Sidetracked poslali materiál v délce Číst více →

Archeologické naleziště vydává další svědectví o časech dávno minulých, rád bych napsal, že z osmdesátých let nezbyl ani střep atomu, ale to by se punk nesměl donekonečna recyklovat, opakovat, vykrádat, případě znovu vydávat. Kapelu H.I.C. SYSTEEMI jsem vždycky považoval za něco, co není ani úplně průser, nicméně první liga (řekněme RATTUS, KAAOS, RIISTETYT…) to též asi Číst více →

Všechno zlý je k něčemu dobrý. Ačkoliv si tímdle tvrzením nejsem zrovna 100% jistej, tady asi fakt platí. Když jsem se dozvěděl, že Banán končí v Lahar, dvakrát nadšenej jsem nebyl. Mohlo mě ale napadnout, že žádná „zahálka“ opravdu nehrozí a dost možná dá tahle skutečnost vzniknout zase něčemu novýmu. A stalo se. Bez zmiňovanýho Číst více →

To si takhle jednou píšu s maníkem z kapely Hard Charger, kterej posílal e-mail s prosbou o spoluvydávání jejich nového alba pro Evropu a o tom, že shánějí nějaké koncerty pro jejich letošní evropské tour. S deskou jsem mu nepomohl, pár kontaktů na koncerty dal a on mně za to poslal jejich starší album v digitální podobě na recenzi. Trocha Číst více →

Když jsem poprvé zmerčil zprávu o nový desce HARM’S WAY, přejelo mi podivný mrazení po zádech. Poslední deska Isolation totiž byla promyšlená vražda. Byla pomalá, brutální a místy s kovovou příchutí orezlý lešeňový trubky. Byl jsem teda zvědavej, jestli se v jejich případě dá zajít ještě dál. No a světe div se, tak dá. Na Číst více →

V poslední době jsou Harms Way můj spolehlivej katalizátor všech sraček,ve kterejch si člověk tak nějak máchá rypák. Nemyslím tím, že by hráli nějakej pozitivně naladěnej hardcore, kterej rozptýlý chmury a dodá energii do života. Tady platí přísloví „vytloukání klínu klínem“! Isolation je deska, kterou jsem se musel ze začátku trochu  prokousat. Chvíli mi trvalo Číst více →