LP

Když už se zase jednou zdá, že nic nikam nevede a hlavně že se nic neděje, tak si aspoň náckové (potomci bejvalejch narkomanů) prolínající se se slušnými Čechy (příbuzný kurev) a obráceně, zajdou zaskotačit na Staromák – demoškou proti epidemiologickým a totalitním nařízením. Jak je to dlouho, co se ty samý lidi na tom samym Číst více →

Split LP jsou jedním z mých oblíbených nosičů. Jak říkávám, je to jako dostat dvě desky za cenu jedné, a mnohdy dík nim člověk objeví nová zajímavá jména. Jejich nectností je, že člověk vlastně nikdy neví, co je strana první a co druhá, tedy pokud se nebudete řídit čísly označujícími matrici, z níž to samozřejmě je zřejmé Číst více →

Přátelství řeckých Procrastinate a švédských Myteri bylo zvěčněno v podobě této společné nahrávky a těžit z něho tak můžeme i my přihlížející. Dvojitá porce melodičtějšího crustu / temného hardcore od kapel dobře známých i z českých pódií, což platí obzvlášť pro švédskou stranu této (ehm, jednostranné) desky. Ta už na první pohled zaujme nádherným artworkem Číst více →

Když se podíváme na výčet domácích nahrávek vydaných před koncem roku, skoro by jeden začal znovu věřit na Ježíška. Silný kalibry a jeden kousek lepší než druhej. Jedním z oněch šťavnatých dárečků bylo i očekávané debutní album Protijedu, tedy kapely, jaký jsou v zahraničí nálepkovány jako „all-star band“. Konkrétní jména tady ale řešit nebudeme, to Číst více →

Mno tak tu máme další fastcorovou českou desku. První co vás na ní zaujme až ji budete držet v pařátech je obal. Z dílny Tofuthrashera rovná se záruka kvality a originality! Druhá věc, která vás překvapí je, že tohle LP je jednostranné. Sice má nahrávka patnáct záseků, ale svoji délkou nepřesáhně právě těch patnáct minut. Takže nač Číst více →

S touhle recenzí jsem si dával trochu načas. Teda vlastně se kterou si v poslední době nedávám. Mno nic. Nové album Vysočina fastcore tornáda. Já vím, že už to dávno není čistě jihlavská (a okolí) kapela, ale mám je tak prostě zafixované a nebudu nejspíš sám. Když jsem se doma díval po všech těch krabicích Číst více →

Trochu jsem se divil, že jde Mírek v dnešní době do vydání debutový desky u nás prakticky neznámý kapele, ve které nejen že nehraje Skitsylen (světě div se), ale dokonce ani není ze Švédska! Byť za spolupráce s dalšíma dvěma labelama z Irska (Distro-y Records, Underground Movement) a jedním z Francie (Rat Bone). Přece jen Číst více →

Když tak poslouchám aktuální nahrávku moravských Rabies, s nostalgickou slzou v oku vzpomínám na skating na Venice Beach a pak prosluněnou jízdu po úchvatné, oceánem lemované krajině malebné kalifornské Pacific Coast Highway, kdy se v autě točil digipack Operation Ivy čerstvě zakoupený v Amoeba records, a říkám si, že mít tenkrát po ruce „Anarkids“ od Číst více →

Havířov. Kryštof, David Pastrňák, Radegast. Recenze na Kryštof se chopí Mirek, Pasta má aktuálně o bod míň než kolik je na týhle desce tracků, takže z této trojice volím Radegast. Tedy kapelu, nikoliv tamní pivovar. Ostatně Papagáj jim nedávno vydal na vinylu dva jejich demáče z druhé poloviny 80. let. Pokud jste spíš větřili re-edici Číst více →

„Vemte si soudruzi takovej samopal vzor 24. Kontrolní otázka: teď by mě zajímalo, jestlipak víte soudruzi, jakou má takovej samopal kadenci“ … přeneseme se z vojenskejch prostor 80. let na hudební scénu roku 2012 a otázka bude znít nějak ve smyslu, jestlipak víte, jakou kadenci maj Rapsöd vzor 45 rpm. Nějakej sapyk se může zahrabat Číst více →